Zlínský kraj – Další z kulatých stolů k projektu „Využívání sociálních inovací za pomoci asistivních technologií ve Zlínském kraji“ uspořádal ve středu 16. února Zlínský kraj. Cílem projektu je navrhnout, vyvinout, zavést a ověřit inovativní systém s využitím moderních technologií, které pomohou zvýšit bezpečí osob se zvláštními potřebami i kvalitu péče o ně. Díky těmto technologiím by se zároveň měla snížit pracovní zátěž těch, kteří o tyto osoby pečují, ať už v nemocnicích, zařízeních sociální péče nebo v domácím prostředí.
Projekt realizuje Zlínský kraj ve spolupráci s partnerskými organizacemi, jimiž jsou Diakonie Valašské Meziříčí, Sociální služby Vsetín, Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které je odborným garantem projektu. Vybrané asistivní technologie jsou nejprve testovány v laboratorním prostředí ČVUT, poté jsou pilotně testovány v ostatních partnerských organizacích. Osvědčené senzory jsou pak finálně nasazeny pro sběr ostrých dat. Realizace projektu byla zahájena v březnu 2020 a předpokládané datum ukončení je srpen 2022. Projekt je realizován z Operačního programu Zaměstnanost.
„Demografický vývoj, který bude v následujících desítkách let ve znamení neustálého stárnutí populace, je nekompromisní. Je to fakt, se kterým musíme pracovat. A právě asistivní technologie vnímám jako velkou příležitost, jak se s tímto vývojem vypořádat. Naším společným úkolem je nastavení uživatelsky přívětivého prostředí u asistivních technologií, včetně jejich ekonomické dostupnosti. Na nás politicích pak je vytvořit pro jejich využití vhodné legislativní prostředí. Chtěla bych všem partnerům projektu poděkovat, podpořit je v další činnosti a těším se na další výzvy a spolupráci, které nás v této oblasti čekají,“ uvedla statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, která má ve své gesci sociální oblast.
„Z pohledu náměstkyně pro zdravotnictví jsem ráda, že jedním z partnerů tohoto projektu je i Krajská nemocnice Tomáše Bati. Považují nicméně za důležité zdůraznit, že asistivní technologie mohou být dobrý sluha, ale i zlý pán. Ne všechno totiž dokáží vyřešit a při zaujetí pro jejich využití bychom neměli zapomínat na to, že péče by neměla ztratit lidský rozměr. Péče a lidskost musí jít ruku v ruce,“ apelovala Olga Sehnalová, náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví.
Asistivními technologiemi se rozumějí například bezpečnostní kamery s detektorem pohybu, detektory pádu, monitory spánku, chytré přístroje umožňující měření krevního tlaku, teploty, saturace krve kyslíkem apod.
Zkušenosti s testováním asistivních technologií v reálném prostředí v průběhu kulatého stolu nejprve za Krajskou nemocnici Tomáše Bati představili lékař Dětského oddělení Tomáš Nečas a Veronika Lišková, která pracuje jako zdravotní setra v Centru klinické gerontologie. Podle Tomáše Nečase asistivní technologie v mnoha případech pomáhají předcházet nežádoucím událostem, zejména v noci (kamery) a řadě klientů přináší větší pocit bezpečí a možnost kontroly fyziologických funkcí v domácím prostředí (sety pro domácí péči), pro personál pak znamenají zjednodušení práce, například již zmíněný kamerový dohled nad pacientem či možnost vzdálené konzultace pacienta v domácí péči, například ohledně tlaku, nízké saturace apod. Upozornil však také na určitá úskalí z pohledu pacientů: některé technologie mohou být pacientům na obtíž, způsobovat jim ztrátu soukromí nebo jim přinášet stres z neznámé technologie.
Za Sociální služby Vsetín promluvila ředitelka této organizace Michaela Pavlůsková, která asistivní technologie považuje za smysluplné, je však podle ní nutné brát ohled na potřeby cílových skupin a důležitá je také osvěta a eliminace obav z těchto technologií, jak u pracovníků, tak u klientů.
Miloslav Běťák z Diakonie Valašské Meziříčí Miloslav uvedl, že hodnocení asistivních technologií ze strany klientů a jejich blízkých je jednoznačně kladné. Pokazují zejména na to, že jim tyto systémy dávají pocit bezpečí. Horší je však situace u osob se sníženými mentálními schopnostmi, kterým vadí jakékoliv čidlo či tlačítko na těle a mají tendenci jej strhávat. Velká rezerva je však dle jeho slov u využití
Vývoj projektu v dalším období přiblížil Viktor Kubát z ČVUT. Pozornost bude soustředěna zejména na podporu telemedicíny, domácí péče a bezpečnosti u pobytových služeb. Na základě podnětů z testování v partnerských organizacích bude větší důraz kladen na školení pracovníků v sociálních a zdravotnických službách a rodinných příslušníků pacientů a klientů, stejně jako na certifikaci senzorů (vlastní hardware-software). Počítá se také s aktivizačními programy – virtuální realita, hry, aj.
Bc. Jan Vandík, Krajský úřad Zlínského kraje
