Zlínský kraj – Zlínská zoo hlásí 20% úsporu vody za rok 2020, rozšířila také počet retenčních nádrží na dešťovku.
Voda je nejvzácnější surovina a svědomité zacházení s tímto zdrojem získává víc a víc na významu. Zoo Zlín již několik let zavádí nejrůznější technická a provozní opatření právě při hospodaření s vodou. Jejich přínos se začíná plně ukazovat, v roce 2020 zahrada dosáhla 20% úspory vody ve srovnání s rokem 2019. Podařilo se také instalovat další retenční nádrž, zoo tak nyní dokáže zachytit více než 200 m3 dešťovky.
Zlínská zoo ročně spotřebuje přes 40 000 m3 vody. I při neustálém rozvoji areálu se spotřebu vody daří udržet prakticky v neměnné výši. Dvě třetiny potřebné vody zoo pokryje z vlastních zdrojů, zbývající část odebírá z veřejného vodovodního řádu. I tak platby za vodu představují citelnou položku v provozních nákladech, každá úspora má proto své opodstatnění.
„Díky instalovaným dálkovým odečtům, které hlásí spotřebu vody každých 15 minut, jsme dokázali velmi rychle odhalit jakékoliv úniky ve vodovodním řadu. Podařilo se nám také realizovat tolik potřebné zaizolování bazénu lachtanů. To vše ve srovnání s rokem 2019 přineslo úsporu 7 000 m3 vody. Jen pro zajímavost, toto množství by třikrát naplnilo zlínský padesátimetrový plavecký bazén,“ objasnil vedoucí technického úseku Jakub Skřivánek. Celkovou spotřebu vody v areálu z 90 % ovlivňuje chovatelský provoz zahrady, plně to potvrdila tři uzavření zoo v rámci pandemie covid. „Proto chceme systém dálkových odečtů stále rozšiřovat,“ doplnil Jakub Skřivánek.
V případě instalace retenčních nádrží na dešťovou vodu je Zoo Zlín skutečným průkopníkem v rámci Unie českých a slovenských zoo. „V současné době máme k dispozici nádrže o objemu přes 200 m3, to představuje již více než slušnou zásobu vody. V letošním roce toto množství zvýšíme o dalších 80 m3. V zahradnictví přibude nádrž o objemu 50 m3, při výstavbě expozice Jaguar Trek pak cisterna s kapacitou 30 m3,“ vyzdvihl přístup zlínské zoo ředitel Roman Horský. Zoo zachycenou dešťovou vodu využívá k zálivce rostlin, pro chovné bazény sladkovodních ryb nebo k provozování vodních systémů. „Instalace retenčních nádrží je finančně náročná, ekonomická vyhodnocení však plně potvrzují její přínos. Pro zahradu to znamená nejen důležitý ekonomický benefit, ale také zajištění zásob vody pro již pravidelná období sucha,“ dodal ředitel Roman Horský.
Irena Frolová, Zlin.cz
Zlínská ZOO uspořila 20 procent vody, retenčních nádrží na dešťovku přibylo