Zlínský kraj - Ing. Robert Pekaj je tajemník Bezpečnostní rady Zlínského kraje a krajského krizového štábu. Když poskytl rozhovoru pro krajský magazín 21 v polovině května, byla za námi první vlna epidemie COVID a tehdy zavládl všeobecně úlevný pocit, že se vše se podařilo dobře zvládnout a jsme připraveni i na další, podzimní, vlnu díky nabytým zkušenostem. V den, kdy byl pořízen tento další rozhovor, tedy 20. října, znovu platí v celé zemi nouzový stav a nabízí se otázky:

Pomáhají nám dnes ty získané poznatky, nebo jsou zde úplně nové problémy, s nimiž se musí krizové řízení ve Zlínském kraji vypořádat?
Zkušenosti se samozřejmě neztratily, ale v meziobdobí se nastavily určité legislativní procesy, na které jakoby ústřední orgány zapomněly. Teď nám dělá větší problémy komunikace mezi krizovým štábem kraje a Ústředním krizovým štábem. To vyvolává určitá nedorozumění a musíme si řadu postupů vyjasňovat a na mnoho věcí se dotazovat, aby vše, co se koná, bylo v souladu s platnou legislativou.
Je po volbách a zatím ještě neproběhlo ustavující zasedání nového zastupitelstva, jak v tomto mezičase pracuje krajský krizový štáb?
Volby nemají žádný vliv na činnost krajského krizového štábu, jedná se o činnost státní správy a o předem nastavené mechanismy, za které má zodpovědnost stávající hejtman, a to až do chvíle, kdy nové zastupitelstvo zvolí hejtmana pro další funkční období.
Co teď aktuálně nejvíc zaměstnává krajský krizový štáb?
Především již zmíněná potřeba koordinace naší práce s Ústředním krizovým štábem hlavně při nasazování sil a prostředků na území kraje, zejména co do vybavení nemocnic či Krajské hygienické stanice. Protože pokud procesy nejsou efektivně koordinovány, generuje to problémy. Dále řešíme posílení odběrových týmů ve prospěch testování pacientů i občanů. Vycházíme z páteřního systému odběrových míst, která máme v Uherskohradišťské nemocnici a v KNTB Zlín, pod kterou patří ještě testovací stanice v Kroměříži a ve Vsetíně.
Když jsme dělali rozhovor v květnu, byl celý vestibul krajského úřadu zaskládán krabicemi s ochrannými pomůckami. Dnes je tady prázdno. Znamená to, že už jsou všichni dostatečně zásobeni?
Na zásobování už existují přesné pokyny ministerstev a Vlády ČR. Bylo stanoveno, že každá organizace, která potřebuje ke své činnosti ochranné prostředky, se jimi musí předzásobit minimálně na měsíc až dva. Na trhu je momentálně dostatek všeho včetně dezinfekce. Přesto se Sklad státních hmotných rezerv předzásobil ochrannými pomůckami, takže pokud by na území kraje nastal jejich nedostatek, na odůvodněnou žádost krajského krizového štábu by byly do regionu uvolněny. Vláda rozhodla, že budeme jednorázově zásobovat pedagogické i nepedagogické pracovníky, to jsme provedli a zásobili jsme i Klokánky v kraji.
Zlínský kraj patří momentálně k regionům s největším počtem COVID pozitivních občanů, ví se, čím to je?
Je to trochu záhada. Debatují o tom odborníci a někteří to přičítají tomu, že se v naší oblasti lidé více sdružují a dochází zde k intenzivnějším sociálním kontaktům. Je to ale těžká otázka a nemáme prokazatelnou informaci ani o tom, že by se tady více testovalo, což by samozřejmě matematicky mělo vliv na počet zjištěných případů.
Jaká je teď situace v nemocnicích?
O tom nejvíc ví pan docent MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D., primář zlínského ARO, který byl určen jako koordinátor intenzivní péče pro krajské nemocnice a každý týden při jednání krizového štábu dokladuje stavy pacientů i personálu v jednotlivých nemocnicích. Podle jeho posledních referencí je situace zatím zvládnutelná, ale dochází k restrukturalizaci lůžkových kapacit, tedy k omezování operativy tam, kde se nejedná o život ohrožující případy. Stejně tak jsou propouštěni do domácí péče pacienti, u nichž nehrozí riziko komplikací. Cílem je uvolnění kapacit pro covidové pacienty. Vedení kraje i nemocnic se připravuje na ty nejhorší situace, kdy by kapacita čtyř krajských nemocnic nestačila. Mimo jiné máme domluvené uvolnění lůžek u soukromých zdravotnických zařízení i jejich výpomoc.
Sám jste na oblast krizového řízení nastaven nejen odborně, ale i mentálně. Jaké jsou Vaše dojmy, pokud jde o informace, které se dostávají k běžnému občanovi ze všech stran. Je ta informovanost vhodná, přiměřená a účinná?
V krizovém řízení působím přes dvacet let a byl jsem vychován k určitým zásadám pro krizovou komunikaci, proto je mi často smutno, když vidím, že nejsou vůbec dodržovány. Informace by měly jít z jednoho zdroje. Například vše, co souviselo s výbuchem ve Vlachovicích, komunikovala pouze Policie ČR jako rozhodující složka záchranných prací a ostatní to respektovali. Chápu, že zde se jedná o veřejný zájem a o problematiku, která zajímá každého člověka a každý si hledá informace, jak se má chovat. Ale na můj vkus se vyjadřuje příliš mnoho „odborníků“ nedisponujících komplexní znalostí problematiky a prezentujících svou „pravdu“, což může u lidí vytvářet beznaděj a pocit, že je vlastně úplně jedno, jak se budou chovat. V krizové situaci by se veřejnosti měly z kompetentních zdrojů sdělovat jen jasná a jednoznačná fakta, pokyny a doporučení. Nemá smysl, aby se lidé zbytečně stresovali tím, že někdo chce upozornit na svou „důležitost“.
Mgr. Helena Mráčková, Krajský úřad Zlínského kraje
Zdroj: krajský Magazín 21, listopad 2020