Zlínský kraj – Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati vyvinuli unikátní ekologické hydrogely, které dokáží déle zadržet vláhu rostlin a uvolnit ji, když je třeba. Čistě přírodní hydrogely byly ve Zlíně poprvé použity při výsadbě okrasných stromů v Centrálním parku na Jižních Svazích.
Biologicky rozložitelné hydrogely na bázi mléčné syrovátky přidali v úterý zahradníci ke kořenovým systémům stromů v tekuté i sušené podobě. Některé nechali bez hydrogelů, aby měli později možnost porovnání.
„Recepturu jsme vyvinuli v Centru polymerních systémů. Naše hydrogely jsou čistě z přírodních surovin, z derivátu celulózy obohacené o živiny z odpadní syrovátky,“ popisuje ředitel Centra polymerních systémů a hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík a dodává: „Hydrogel dokáže déle zadržet vláhu a uvolnit ji, když je potřeba, což je ideální v období sucha, rostliny či stromy není potřeba tak často zalévat, a rostliny jsou tím pádem vůči suchu odolnější.“
Pracovníci odboru městské zeleně mají již s hydrogely zkušenosti, používají ale syntetické, tedy ty, které se rozkládají mnohem hůře a déle.
„Těší nás, že poprvé zkusíme tyto ekologické a šetrné k životnímu prostředí. Ročně sázíme přes dvě stě stromů, během roku je kontrolujeme a zaléváme, neujme se ale zhruba deset procent,“ říká Marie Surovcová z Odboru městské zeleně Magistrátu města Zlína.
Vědci z Centra polymerních systémů mají již první výsledky použití těchto ekologických hydrogelů v praxi.
„Na jaře jsme se společností Lesy České republiky vysadili 75 mladých dubů v lokalitě bzenecké Pískovny a dle posledních měření se stromkům daří velmi dobře, zjistili jsme významné přírůstky právě u těch s hydrogelem,“ vysvětluje spoluřešitelka projektu Silvie Duřpeková.
Hydrogely vyvíjené ve Zlíně použili lesníci také při výsadbě lípy malolisté v okolí Hradu Buchlov, vědci z Centra polymerních systémů je budou kontrolovat ještě letos. V uplynulých dnech našly hydrogely rovněž uplatnění při výsadbě stovky stromů podél cest na Břeclavsku, které spadají pod Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje. Na příští rok se plánuje podpis licenční smlouvy s průmyslovým partnerem.
Kateřina Nosková