Zlínský kraj – V sídle Zlínského kraje uspořádal Sociální výbor Zastupitelstva Zlínského kraje další kulatý stůl věnovaný seniorské a prorodinné politice. Byla zde prezentována data dokladující stárnutí obyvatelstva v regionu a diskutovalo se o problémech, které s sebou stárnutí populace nese. Také byly představeny projekty, které ukazují, jak lze k tématu pozitivně přistoupit.
Nutnost urychleně přizpůsobovat společnost postupnému masivnímu nárůstu počtu seniorů v populaci, a to nejen v oblasti sociálních či zdravotních služeb, ale napříč všemi resorty včetně dopravy, kultury, bytové výstavby i celého spektra dalších služeb. To byl hlavní závěr druhého kulatého stolu na téma „Naše rodina – seniorská politika“, který pro zástupce měst, obcí a zainteresovaných organizací uspořádal sociální výbor Zastupitelstva Zlínského kraje pod vedením předsedkyně Aleny Gajdůškové a také ve spolupráci s krajskou koordinátorkou Ministerstva práce a sociálních věcí Eliškou Pifkovou. Akce se zúčastnil také hejtman Radim Holiš.
Statistická data, která prezentovala ředitelka Krajské správy ČSÚ Hana Hruboňová, jsou nekompromisní: Ve Zlínském kraji žilo k 31. 12. 2020 celkem 580 119 obyvatel, z toho jich 122 532 bylo ve věku 65 a více let. Právě za věk 65 + je již oficiálně označována seniorita. Oproti roku 2000, tedy za 20 let, vzrostl počet seniorů ve Zlínském kraji o 49,5%. Zlínský kraj zaujímá po Královehradeckém kraji druhé místo mezi českými a moravskými kraji co do počtu obyvatel starších 65 let a stále přibývá lidí ve vyšších věkových skupinách. Jestliže v roce 2000 tvořili senioři 13,7 % všech obyvatel kraje, v roce 2020 to bylo už 21,1 % a tento podíl stále roste. Také se zvyšuje počet pracujících seniorů: v roce 2010 pracovalo 3,5 tisíce důchodců, v roce 2018 to bylo již přes 6 tisíc osob. Počet lůžek v zařízení sociálních služeb se mezi roky 2008 a 2020 čtyřnásobně zvýšil.
„Statistické údaje jsou alarmující. Téma stárnutí populace má strategický význam a mnoho souvislostí, které vyžadují multidisciplinární spolupráci. Potřebujeme mít seniory maximálně aktivní, zapojené do společenského dění, ale samozřejmě musíme vytvářet sociální politiku tak, aby byly důstojně zajištěny potřeby této stále sílící skupiny,“ řekl hejtman Radim Holiš.
Nutnost postavit se k seniorské výzvě čelem deklarovala také statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za sociální resort: „Demografické údaje mluví jasně. Není možné čekat. Musíme jednat a problematiku stárnutí řešit systematicky napříč všemi resorty. Je to téma, které se týká nás všech,“ vzkázala Hana Ančincová.
Předsedkyně sociálního výboru Alena Gajdůšková účastníky jednání stručně seznámila s Koncepcí seniorské politiky Zlínského kraje. „Víme, že v obcích vzniká mnoho velmi zajímavých a inspirativních projektů, které mohou být příkladem pro ostatní. Seniorská politika integrálně souvisí s politikou rodinnou a s posilováním zdravých a funkčních mezigeneračních vztahů. Cílem je podporovat co nejdelší setrvání lidí seniorského věku v domácím prostředí tak, aby sociální služba chodila k lidem domů a aby také bylo možné více využívat statut péče o blízkou osobu zapojením rodinných příslušníků.“ Právě tato věc má však řadu souvislosti finančních, legislativních a pracovně-právních, které je nutné řešit z celostátní úrovně, jak na to upozornil Jan Uherka z Národní rady zdravotně postižených.
Zlínský kraj momentálně seniorům pomáhá několika dotačními programy, které jdou napříč resorty. „Je to například podpora malých venkovských prodejen v programu ´Obchůdek´ , podpora sociálně zdravotních aktivit, program BESIP, v jehož rámci se realizují opatření ke zvýšení bezpečnosti dětí i seniorů v silničním provozu. Je to také program akreditovaného dobrovolnictví, v němž se aktivně prosazují samotní senioři, pokud ještě mají sílu a chuť být společnosti užiteční,“ popsala současné možnosti Zlínského kraje Alena Gajdůšková a vyzvala účastníky kulatého stolu – především zástupce obcí a měst – aby vyjádřili, co od kraje potřebují a jak by jim kraj mohl být konkrétně nápomocen v rozvoji proseniorských projektů.
Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že seniorská politika je téma pro celou společnost a je nutné zaměřovat se osvětou na všechny, ale zejména na generaci 55+. Do seniorské skupiny se začnou stále více přesouvat lidé, kteří ovládají moderní technologie, a tak budou lépe připraveni využívat je i ve svém stáří, a na to je potřeba se připravit.
„Jde o adaptaci společnosti jako celku na demografické změny, k nimž dojde během deseti let, a před námi jsou aktuální výzvy: Spravedlivé důchody, které odstraní nerovnosti v odměňování mužů a žen, nutnost větší podpory neformálně pečujících, boj proti diskriminaci a zneužívání seniorů coby spotřebitelů, projekty usilující o bezbariérovost, potřeba celoživotního vzdělávání a další,“ přiblížila některé úkoly národní politiky stárnutí krajská koordinátorka MPSV Eliška Pifková.
V některých městech se již seniorům a projektům na vytváření mezigeneračních vztahů cíleně věnují - důkazem byly prezentace, které si pro kulatý stůl připravili pozvaní účastníci. Například místostarostka Valašského Meziříčí Zdislava Odstrčilová hovořila o konkrétních projektech podpory stárnutí v jejich „Zdravém městě“, respektive o odstraňování bariér nebo o výsadbě zeleně, do níž jsou zapojení jak senioři, tak i děti.
Progresivně postupují také ve Vsetíně díky aktivitám Masarykovy veřejné knihovny nebo v Kroměříži, kde městská organizace Sociální služby hledá kreativní způsoby komunikace mezi klienty a dětmi, které zpracovávají zajímavé příběhy seniorů, aby zůstala zachována vzácná paměť generací. Také zde vyvíjejí – ve spolupráci s ČVUT – projekt zaměřený na rozsáhlé využívání chytrých technologií v domácnostech seniorů tak, aby se zvýšila jejich soběstačnost v přirozeném prostředí a mohli zůstat co nejdéle doma a užívat života prostřednictvím virtuálně zprostředkovaných podnětů.
Mgr. Helena Mráčková, Krajský úřad Zlínského kraje
