Zlínský kraj – Ceny Opera Civitatem 2021 a Ceny Jože Plečnika 2021 byly v pondělí 4. října slavnostně předány ve Španělském sále Pražského hradu. Stalo se tak v rámci bilančního projektu Naše město 1991–2021. Do Zlínského kraje putovalo 6 ocenění.
„Mám radost, když vidím v plejádě laureátů hned šest osobností z našeho kraje. Velmi si vážím jejich práce a úsilí, kterými reprezentují náš region. Počet ocenění potvrzuje, že Zlínský kraj je místem pracovitých, houževnatých a talentovaných lidí. Všem ještě jednou gratuluji,“ uvedl hejtman Radim Holiš.
Ze Zlínského kraje získaly Cenu Opera Civitatem Kunovice, kterou v Praze z rukou hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše převzal starosta města Pavel Vardan. Cenu Jože Plečnika obdrželi umělecký truhlář a řezbář Luděk Dvořák, architekt Karel Janča, starosta Holešova Rudolf Seifert, propagátorka UNESCO Eva Nováková z Kroměříže a zachránkyně barokního hřbitova ve Střílkách Marie Skřítková. Za obě oceněné, které se slavnostního večera nemohly zúčastnit, převzala cenu vedoucí Odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje Romana Habartová.
S gratulací držitelům obou ocenění se připojila také krajská radní pro kulturu a školství Zuzana Fišerová, která řekla: „Jsem velmi ráda, že se osobnostem z našeho kraje, které se v posledních desetiletích zásadně podílely na obnově a rozkvětu našich obcí a měst či na záchraně kulturního dědictví, dostalo této významné pocty a zaslouženého uznání. Práce všech oceněných si nesmírně vážím a děkuji jim za ni. Zároveň jim přeji hodně energie a elánu do jejich další činnosti.“
Ceny Opera Civitatem jsou udělovány městům, která v uplynulých 30 letech realizovala nejkvalitnější a nejprospěšnější soubory veřejných staveb ku prospěchu jejich občanů a návštěvníků. Jde zejména o nově vybudovaná společenská, sociální, kulturní a sportovní zařízení, stavby občanské vybavenosti, stavby k řešení dopravní infrastruktury, pěších a klidových zón, stavby k obnově a ochraně kulturní a přírodní krajiny města, sakrální stavby apod.
Ceny Jože Plečnika jsou udělovány osobnostem z řad architektů, stavitelů, stavebníků, osobností veřejného života – starostů, radních a zastupitelů měst a dalších institucí, které se nejvíce zasloužily o uchování a obnovu kulturního bohatství našich měst a o jejich současný rozvoj.
Projekt Naše město 1991–2021 je pořádán Kanceláří prezidenta republiky, Správou Pražského hradu a společností Czech Architecture Week ve spolupráci s Úřadem vlády ČR.
Profily oceněných ze Zlínského kraje
Ceny Opera Civitatem 2021
Kunovice – Kunovice byly ve 20. století opakovaně součástí Uherského Hradiště, naposledy v letech 1971–1990, kde se život doslova zastavil. V roce 1990 občané v referendu vyjádřili vůli město osamostatnit. Od ledna 1991 se začala psát novodobá historie samostatných Kunovic. V roce 1997 byly Kunovice prohlášeny městem. Nejvýznamnější nemovitou kulturní památkou je Panský dvůr v centru města, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1301. V letech 2009–2011 prošel kompletní rekonstrukcí. Dnes je využíván jako Podnikatelský inkubátor Kunovice, stejně jako v roce 2020 zachráněná historická budova Staré školy – multifunkční dům a podnikatelský inkubátor II.
Město vybudovalo kulturní a sportovní zázemí, z nejzajímavějších počinů je to multifunkční Areál Jízdy Králů. Za příkladný vztah ke kultuře, její podporu, rozvoj, za její propagaci a především za trvalou ochranu kulturního dědictví předků v regionu město Kunovice obdrželo v roce 2005 od Masarykovy akademie umění Cenu Rudolfa II. Kunovice představuji významné residenční, kulturní a ekonomické centrum udržující si svou vlastni identitu v rámci souměstí Kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město. Město je přátelské k rodině, má výhody města, ale současně nabízí komfort venkovského prostředí. Moderní malé město je známé po celém světě výrobou malých dopravních letadel a leteckým průmyslem s dlouholetou tradicí. Město podporuje podnikání i inovace prostřednictvím dobře fungujícího podnikatelského inkubátoru. Kunovice jsou dnes dynamicky se rozvíjejícím malým městem, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí podmínky pro spokojený život i příjemný pobyt. Již 28 let zde existuje mezinárodní CIOFF festival, pracuje tu přes deset folklorních spolků od batolat až po seniory, aktivní jsou desítky dalších zájmových kulturních a sportovních organizací a klubů.
Pozn.: Za Zlínský kraj byla k ocenění navržena tato města: Zlín, Uherské Hradiště, Luhačovice, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Holešov a Kunovice, z nichž poslední dvě jmenovaná se dostala do užšího výběru.
Ceny Jože Plečnika 2021
Luděk Dvořák, Rožnov pod Radhoštěm, umělecký truhlář a řezbář. Je aktivním propagátorem a realizátorem tradičních řemesel celorepublikově i v zahraničí (např. barevnost Libušína, Hostýn, zámek Kroměříž, Luhačovice – Jurkovičův dům, Sluneční lázně). Vyučil se tesařem a později i uměleckým truhlářem. Restaurátorské práce pro Pražský hrad a shoda příznivých okolností mu otevřely cestu k téměř desetileté spolupráci s rodinou Schwarzenbergů, zejména na Orlíku a u pana Bedřicha Schwarzenberga. Dalším jeho působištěm se stalo Valašské muzeum v přírodě, kde se nejprve podílel na restaurování nábytku pro připravovanou výstavu (Městečko pod Radhoštěm). Po požáru chaty Libušín na Pustevnách, národní kulturní památky, se stal jedním z členů odborného týmu, který se podílel na její obnově. Jeho úkolem bylo zjistit a popsat, jaké používali tesaři a truhláři původní pracovní postupy a nástroje. Velké úsilí věnoval tomu, aby při obnově památky převažovala ruční práce, aby řemeslo našich předků nezaniklo. Neméně důležitý byl jeho podíl na radikální změně barevnosti památky i druhu použitých barev, a to nejen Libušína, ale i sousední Maměnky. Dalším zajímavou pracovní výzvou byla pomoc při restaurování pernštejnské dubové truhly z roku 1486 na ukládání písemností, která je majetkem muzea v Pardubicích a v autentické podobě se dochovala až do dnešních dnů. Luděk Dvořák se dále věnuje i nátěrům hovězí krví, kde již byly patentovány čtyři užité vzory na jejich výrobu, či povrchovým úpravám nábytku, jako jsou kaseinové a olejopryskyřičné laky.
Ing. arch. Karel Janča, Zlín, architekt. Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, do roku 1991 byl zaměstnán ve firmě Stavoprojekt Brno. Poté se vrátil do rodného Rožnova pod Radhoštěm, kde založil soukromou praxi, kterou doposud vede. V současné době se jako generální projektant podílí na vzniku nového areálu Kolibiska Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho filozofií je místo bourání, které nezvratně devastuje prostor, citlivá konverze objektu bez ztráty jeho stavební podstaty, která umí nalézat nové možnosti existence objektu. Úspěšnou revitalizaci představuje např. rožnovská bývalá Brillova továrna z konce 19. století. Ta se stala víceúčelovou budovou, která velkorysou rekonstrukcí obohatila město o nové těžiště na pravém břehu řeky Bečvy. Karel Janča je tvůrcem, který architekturou dokáže vyprávět. Má mimořádný cit a smysl pro uchopení ducha místa (genia loci), do něhož jako architekt umí tvůrčím způsobem geniálně vstoupit a kultivovat ho. Jeho interpretace jsou přesné, logické a vyznačují se výtvarnými kvalitami. Novou Brillovku pojal v širších souvislostech. Chtěl, aby se budova zapojila do urbanismu města, do jeho rostlé struktury. Tento potenciál bezezbytku naplnil, když budovu z různých směrů otevřel, vytvořil v ní krásnou pasáž, několik průchodů a před jižním křídlem nechal terén zvolna klesat, čímž získala energii a čerstvé proudění. Vnější forma Brillovky naznačuje, že jde o stavbu nadčasových ambicí.
MUDr. Eva Nováková, Kroměříž, propagátorka UNESCO. Eva Nováková patří k nejvýznamnějším osobnostem kulturního a společenského dění nejenom v Kroměříži. Jak zápis kroměřížských památek na listinu UNESCO v roce 1998, tak i její aktivity na poli pořádání mezinárodních konferencí či festivalů mají význam pro celý Zlínský kraj. Kroměřížské památky jsou doposud jedinými, které jsou ve Zlínském kraji zapsány v seznamu UNESCO. Po založení Klubu UNESCO v roce 1991 pomáhala Eva Nováková při navazování kontaktů s odborníky z Prahy a dalších měst s památkami na seznamu UNESCO. Od roku 1996 pracovala jako místopředsedkyně klubu, v roce 2004 se stala jeho předsedkyní. Klub UNESCO Kroměříž spolupracuje na organizaci festivalu Hudba v zahradách a zámku, kterým od roku 2000 oživuje kroměřížské architektonické skvosty koncerty klasické hudby. Klub pořádá od roku 2000 také Dny zahrad a zámku.Eva Nováková je držitelkou Ceny města Kroměříže za rok 2015, která je vedením města udělována za podstatný přínos v nejrůznějších oblastech lidské činnosti a za činy hodné občanské pozornosti. V roce 2016 jí byla Zlínským krajem udělena cena Pro Amicis Musae za přispění kulturnímu rozvoji regionu.
Rudolf Seifert, Holešov, starosta města Holešova. V jeho kompetenci jsou kultura a památky, školství, investice, sociální oblast, dotace, rozvoj, mikroregion a propagace města. V posledních třiceti letech osobně prosazoval a organizoval základní investiční a rozvojové aktivity města. Má hlavní zásluhu na tom, že město Holešov v roce 2005 odkoupilo od restituentů rozpadající se zámek se zahradou a započalo s velkorysou rekonstrukcí tohoto areálu. Osobně vede a řídí naplnění jeho poslání jako nadregionálního kulturního a společenského centra. Řídí také památkářsky mimořádně citlivou rekonstrukci tohoto areálu, která je vysoce hodnocena jak architektonicky, tak památkářsky. Osobně rovněž inicioval a řídil revitalizaci a rekonstrukci areálu Masných krámů a náměstí sv. Anny včetně trinitářské rezidence v centru města, zajišťoval koordinaci se soukromým investorem a církví v této oblasti. Jeho iniciativa a vedení stály i u dalších akcí akce, ať už šlo o vybudování autobusového terminálu, záchranu budovy holešovského vlakového nádraží nebo výstavbu stadionu Míru.
Marie Skřítková, Střílky, zachránkyně barokního hřbitova ve Střílkách. Marie Skřítková byla dlouhá léta předsedkyní Sdružení pro záchranu barokního hřbitova ve Střílkách. Téměř 20 let usilovala o obnovu stříleckého barokního hřbitova, vedla sdružení, iniciovala zviditelňování Střílek, památek, získávala nové členy, aktivně zajišťovala průvodcovské služby. S manželem vydali dvě knižní publikace, které detailně popisují historii Střílek včetně barokního hřbitova. Podnítila aktivity k obnovení stříleckého kroje. Svou propagační činností se jí dařilo každoročně navyšovat počet návštěvníků barokního hřbitova ve Střílkách a okolí, a tím přispívala ke zvýšení návštěvnosti celého Zlínského kraje. Marie Skřítková je v současnosti čestnou předsedkyní Občanského sdružení pro záchranu barokního hřbitova ve Střílkách.
Bc. Jan Vandík, Krajský úřad Zlínského kraje
