Mimořádný archeologický objev v Ostrožské Lhotě! V sídlištních jámách se našly lidské kostry staré 7000 let
Mimořádný archeologický objev v Ostrožské Lhotě! V sídlištních jámách se našly lidské kostry staré 7000 let
V závěrečné fázi výzkumu se podařilo zachytit další dva neporušené lidské skelety. foto: Slovácké muzeum

Zlínský kraj – Pracovníkům Slováckého muzea se podařil mimořádný archeologický objev. Při záchranném archeologickém výzkumu v Ostrožské Lhotě narazili na sídlištní jámy, které vydaly 7000 let staré nálezy včetně lidských ostatků.
Na jaře letošního roku byly na soukromém pozemku v obci Ostrožská Lhota prováděny zemní práce spojené s pokládkou inženýrské sítě u rodinného domu. „Při mechanizovaném hloubení liniového výkopu došlo v několika místech k porušení pravěkého kulturního souvrství, přičemž došlo také k odkrytí lidských kosterních pozůstatků,“ uvedl archeolog Slováckého muzea Zdeněk Kuchař.

Nález byl následně oznámen pracovníkům archeologického oddělení Slováckého muzea, kteří v průběhu července a srpna v místě provedli záchranný archeologický výzkum, jenž přinesl mimořádné překvapení. „Podařilo se zde odkrýt výjimečně dobře zachovalé pohřby lidí z doby středního neolitu uložených v sídlištních objektech,“ pokračoval Kuchař.

Na dotčeném úseku výkopu archeologové vyměřili sondu o rozměrech 10 x 5 metrů. „V horních úrovních kulturní vrstvy se projevovaly otisky sídlištních aktivit, mezi které řadíme otisky sloupových a kůlových konstrukcí, sídlištní jamky odpadního charakteru a další již těžko interpretovatelné prohlubně vyplněné zúrodněnými kulturními uloženinami,“ popsal Zdeněk Kuchař.

Mezi nalezenými artefakty bylo velké množství střepů zdobených keramických nádob či fragmenty vyzvedávané keramiky s plastickými prvky ve formě výčnělků, uch či antropomorfních a zoomorfních prvků, jako je například výčnělek ve tvaru ručičky či nožičky nebo výčnělek představující stylizovanou plastiku tuří lebky.

„Tyto prvky nejsou jen praktickým či pouze dekorativním doplňkem keramických nádob, ale představují náhled do náboženských představ pravěkých obyvatel tohoto místa, stejně jako malá keramická paže pocházející zřejmě z kultovního předmětu – pravděpodobně sošky ženy původně držící v rukou model nádoby,“ pokračoval Kuchař.

Na úrovni podloží pak archeologové našli chybějící části dvou bagrem narušených lidských skeletů. „V prvním případě šlo o kosti horní poloviny těla, které leželo na břiše obličejem otočeným k zemi, u druhého skeletu se jednalo o zbytek lebky dítěte, jehož kostru se podařilo z větší části dohledat na výsypce již v počáteční fázi výzkumu,“ informoval Zdeněk Kuchař.

Ohromné překvapení však přišlo až v závěrečné fázi výzkumu. Při odkrývání posledních míst v sondě, kde terén ještě nebyl odhalený až na samotné podloží, se podařilo zachytit dva další, tentokrát celé lidské skelety.

„Oba pohřbení jedinci byli uloženi ve skrčené poloze na levém boku, hlavou směřující zhruba k východu a obličejem hledícím k jihu. V jednom případě se u skeletu nenacházely žádné milodary, druhý pohřbený byl na cestu na onen svět vybaven válečkem z vypálené hlíny a na jeho hrudi se stále nacházel několikanásobně provrtaný předmět vyrobený z mořské mušle, který mohl sloužit jako spínadlo oděvu či přívěšek,“ popsal významný nález Zdeněk Kuchař.

Zajímavý je podle archeologů fakt, že pro pohřbené nebyly vyhloubeny standardní hrobové jámy, ale že byli uloženi do rozměrnějších sídlištních objektů. „Jeden zemřelý byl zřejmě pouze pohozen, další dva skelety však nesou prvky dobového pohřebního ritu. Sledujeme zde tedy kombinaci různých pohřebních praktik v poměrně malém prostoru v prostředí pravěkého sídliště,“ pokračoval Kuchař.

Podle archeologů se všechny nalezené artefakty datují do mladší doby kamenné. „Konkrétně je přisuzujeme lidu kultury s lineární keramikou, který pobýval v prostoru našeho regionu zhruba v rozmezí let 5500–5000 př. n. l. Do stejného období, na základě nálezového kontextu, charakteru pohřebních aktivit či prvků hrobové výbavy, zařazujeme také všechny zde pohřbené lidské jedince,“ dodal Kuchař na závěr.

Kateřina Nosková