Zlínský kraj - Podle primáře Dětského a novorozeneckého oddělení Kroměřížské nemocnice MUDr. Róberta Jeníka přibývá dětí s nemocemi srdce a s poruchami imunitního systému. Různé petice, které vzbudilo nedávné odvolání ředitelky Kroměřížské nemocnice Lenky Mergenthalové Radou Zlínského kraje, označil za mediální povyk, který není na místě. V rozhovoru Heleny Mráčkové pro krajský měsíčník OKNO do kraje se primář Jeník vyjadřuje i ke smyslu výstavby Nové krajské Baťovy nemocnice, kde se podílí na koncipování dětského oddělení. Celý rozhovor s primářem Jeníkem zde.

Primář pediatrie Jeník: Přibývá dětí s nemocemi srdce

   V sídle kraje se pravidelně schází tým primářů nemocnic Zlínského kraje, kteří připomínkují přípravu projektu, podle něhož má být postavena Nová krajská Baťova nemocnice. Nejen o ní, ale také o aktuálních otázkách současného zdravotnictví i o problémech pediatrie hovoříme s primářem Dětského a novorozeneckého oddělení Kroměřížské nemocnice, který je zároveň uznávaným odborníkem na dětskou kardiologii – MUDr. Róbertem Jeníkem.

Pane primáři, jste členem týmu, který připravuje projekt výstavby Nové krajské Baťovy nemocnice – co pro vás tato příležitost znamená?
Je pro mě čest a prestiž zúčastnit se úžasného projektu, který široko daleko na území České republiky i Slovenska nemá obdoby. Ten projekt je mimořádný v tom, že koncepce nové nemocnice – tak jak je to vymyšlené – splňuje veškeré nároky na moderní medicínu a možná ji i převyšuje.

Pokud se ozývají i hlasy zdrženlivé, případně kritické, čím se dají vysvětlit?
Podle mě nejsou racionální, což může souviset s nedostatkem informací. Nedovedu si představit rozumnou odbornou oponenturu na projekt, který vzniká.

Dokážete odhadnout, jak se budou vyvíjet současné okresní nemocnice ve vztahu k Nové krajské Baťově nemocnici? Respektive nejsou na místě obavy ze stagnace těch současných okresních nemocnic?
Projekt podle mého soudu nabízí možnost velké spolupráce stávajících nemocnic s tou nově vznikající. Samozřejmě se to nějakým způsobem menších nemocnic dotkne, ale současná medicína je založena na specializaci a centralizaci péče v řadě oborů a výkonů. Okresní nemocnice vždy zůstanou a budou potřebné, aby plnily funkci „prvního styčného důstojníka“ v systému krajského zdravotnictví. S tím jde ruku v ruce možnost spolupráce s novou nemocnicí i v přerozdělení pacientů a diagnóz. Centralizace a specializace je nutná napříč všemi obory, ale mnoho diagnóz je možné s absolutní erudicí léčit i v menších nemocnicích.

V těchto dnech je mediálně živým tématem aktivita části sester v KNTB, hrozících stávkou kvůli nespokojenosti s personální politikou. Je tato kritika managementu nemocnic Zlínského kraje z vašeho pohledu oprávněná?
Nepracuji v KNTB, tudíž neznám do detailů veškeré mechanismy, které se tam momentálně řeší. Ale někdy se stává, že nedostatek personálu je zapříčiněn pouze horší koordinací práce ať už sesterského, nebo i lékařského personálu. Myslím si, že problém nespočívá ve finančním ohodnocení, protože mohu-li soudit podle Kroměříže, sestry jsou zaplaceny adekvátně a dobře. Sám nevím o tom, že by si někdo u nás na plat stěžoval. Pro práci ve zdravotnictví je v současné době nutná racionalizace, spolupráce a rozdělení kompetencí.

Teď, těsně před redakční uzávěrkou, se hodně mluví a píše o možné výměně na postu ředitelky Kroměřížské nemocnice, kdy část zaměstnanců podepsala petici proti odvolání Lenky Mergentalové. Jaký je váš názor na tuto věc?
Podle mě je toto plně v kompetenci valné hromady nemocnice, a pokud ta uzná, že je potřeba někoho vyměnit z různých důvodů, přičemž já je neznám a nebudu se jimi zabývat, tak je to výsostné právo a kompetence valné hromady. Mediální povyk, který kolem toho nastal, není na místě. S paní ředitelkou se znám, jsme přátelé, ale komentovat rozhodnutí valné hromady mi nepřísluší.

S čím jsou děti v nemocnicích hospitalizovány? Přibývají nějaké nové diagnózy?
Děti jsou přijímány především s infekty dýchacích cest nebo trávicího ústrojí. Na intenzitě nabývají nemoci autoimunitního systému, které jsme dříve tolik nevídali. Rovněž přibývá dětí s nemocemi srdce. Je otázkou, jestli je to vlivem životního prostředí, zdá se, že se mění náš genetický fond. V kardiologické ordinaci jsme vloni ošetřili o 50 procent víc dětí, než před dvěma roky.

Praktičtí pediatři konstatují, že se hodně zhoršila fyzická kondice dětí – jak se to jeví vám?
Bohužel mají pravdu. Stoupá procento dětí obézních nebo s nadváhou. V téměř každé okresní nemocnici už vznikají poradny pro obézní děti. Je to kvůli špatným stravovacím návykům, které vychází jak z rodin, tak od samotných dětí.

Jaké jsou vlastně trendy pediatrie?
Myslím si, že často přijímáme děti, které není potřeba hospitalizovat, stačila by jim stacionární jednodenní péče, kdy se zjistí, s čím pacient stoná, a pokud to jeho stav dovolí, zkusíme ho zaléčit během několika hodin, aby si ho rodiče mohli vzít domů. Tato stacionární péče však zatím není pojišťovnami proplácena, je třeba usilovat o změnu legislativy.

Jste kapacita na dětské lékařství - co by měli rodiče dělat, když chtějí mít zdravé potomky?
Ať používají normální selský rozum!(smích) Rodiče si někdy myslí, že umělé vitamíny zmůžou víc, než pestrá vyvážená strava. Děti pojídají potravinové doplňky v tabletkách a skoro neznají jablko. Rodiny se s dětmi také musí hýbat.

Zastáváte povinné očkování?
Jednoznačně. Protože když přijdou nějaké nemoci ze zahraničí, právě jen tato kolektivní ochrana ve formě povinného očkování nám může pomoci. Je to dobrá věc a nerozumím zastáncům neočkování.
Helena Mráčková, krajský magazín OKNO do kraje, únor 2019