Zlínský kraj – Voda tvoří převážnou část lidského těla a zastává velké množství životních funkcí. Je pro náš organismus životně důležitou tekutinou. Funguje jako rozpouštědlo a nosič pro většinu živin, elektrolytů, hormonů, krevních plynů, podílí se na vyplavování odpadních a škodlivých látek z těla, má vliv na stav pokožky, ovlivňuje kvalitu vlasů a nehtů. Své o tom ví primář Urologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Martin Kučera, který často řeší s pacienty právě následky nedostatku vody v lidském těle.

Pane primáři, důležitost vody si asi nejvíc všichni uvědomili v těchto horkých dnech. Všichni se potíme…

Pocení má ale také velmi významnou roli pro lidské tělo. A právě voda v těle ovlivňuje termoregulaci. Hmotnost vody v těle u muže je tvořena zhruba z šedesáti procent, u ženy padesát procent a například u kojenců až sedmdesát pět procent. Nejvíce vody je v krvi, pak ve svalové tkáni a v kůži. Podstatně méně vody obsahují kosti a tuková tkáň. Obsah vody je proto nízký u obézních lidí – u nich tvoří pouze 45 procent tělesné hmotnosti. Na případný nedostatek vody jsou velmi citliví kojenci, malé děti a starší lidé.

A jak je to tedy s tolik diskutovaným pitným režimem?

Existuje jednoduchý vzorek k určení množství tekutin. Váha člověka se násobí 0,03 a vyjde mu množství vhodných tekutin v litrech na 24 hodin. V létě, obzvláště v horkých dnech, bychom měli raději násobit 0,04. Příjem vody v potravě je celkem malý, tímto způsobem získáme jen asi jeden litr denně – i když samozřejmě záleží i na složení potravin, například v zelenině je vody více. No, a pak ještě vzniká voda v samotném těle při oxidačních pochodech. Tím získáme zhruba 300 mililitrů denně.

Tělo však spoustu tekutiny také vyloučí, ne?

Ledviny během 24 hodin vytvoří až 170 litrů primární moči, z toho se ovšem 168,5 litrů vstřebá zpět do krve a do moči se vyloučí za normálních okolností jeden až jeden a půl litru vody. Kůží – i při neznatelném pocení – ztrácíme 50 ml vody denně. Množství vyprodukovaného potu záleží samozřejmě na intenzitě tělesné činnosti. Dělníci v hutnictví u vysokých pecí ztrácejí denně i 5-7 litrů vody v podobě potu. Dále ztrácíme 400 až 500 ml vody při dýchání, a to v podobě páry a nesmím zapomenout ani na trávící šťávy. Těch vyloučíme denně do trávícího ústrojí 8 až 9 litrů, ale velká část se pak zpětně vstřebává v tenkém a tlustém střevě, takže stolicí se vyloučí pouze 100 ml vody. Velký pozor tedy musíme dávat při průjmech a zvracení například při tzv. střevní chřipce hlavně u dětí, kdy dochází k velkým ztrátám tekutin.

Co dalšího hrozí při nedostatku tekutin?

Malý příjem tekutin ohrožuje člověka nadměrnou zátěží ledvin, větším rizikem vzniku močových kamenů, močové infekce a nebezpečím náhlého poklesu ledvinné funkce v některých situacích. Jako časté poučení z úst lékaře tedy můžete slyšet, že nezáleží na tom, kolik tekutin vypijete, ale kolik vymočíte. Pacienti s onemocněním ledvin a dialyzovaní mají lékařem povolené vypít jen určité množství tekutin denně.

A jak tedy dodržovat pitný režim?

Zvykněte si začínat den sklenkou pramenité vody – zhruba tři deci. V průběhu dne doplňujte tekutiny průběžně a nečekejte až na pocit žízně. Žízeň je pro organizmus určitá forma ochranného mechanizmu (stresové reakce) a je počátečním znakem dehydratace. Nedostatek vody se může ohlásit suchem v ústech, tmavou močí, pocitem neklidu, zhoršeným soustředěním, nervozitou. Pít je tedy třeba pravidelně, nejlépe po menších porcích, jednu až dvě deci, maximálně v půlhodinových intervalech. Mějte vždy například na pracovním stole sklenici vody. Nepijte rovnou z větší láhve, například z petky 1,5 litrů. Je to trochu trik, jak omezit pocit nechutenství k vodě při tak velkém objemu, který člověk „musí dnes vypít“.

Mohu pít i větší množství vody párkrát denně?

Nedoporučuji vypít větší množství tekutiny najednou. Organismus není schopen tekutiny tak rychle využít a voda proto odchází z těla ven. Další diskutovanou otázkou jsou limonády. V dětské populaci jsou velmi oblíbené, obvykle však obsahují příliš mnoho cukrů a jejich sladká chuť nezahání spolehlivě žízeň. Sloužit by měly spíše jako občasný pamlsek než jako každodenní nápoj.

Co je tedy podle vás k pití nejlepší pro naše tělo?

Kromě vody je vhodnou tekutinou k zahnání žízně a doplnění tekutin čaj. Není vhodný silný černý čaj, ten se stejně jako káva nepočítá do příjmu tekutin pro svůj silný dehydratační účinek. Alkohol také není vhodný, protože má dehydratační účinky, obsahuje cukr, žízeň určitě nezažene. Naopak pivo je vhodným nápojem (zejména po těžším jídle), obsahuje mimo jiné stopové prvky jako jsou selen, fluorid, jód... Avšak jeho maximální příjem by měl být tak jeden půllitr piva denně! Iontové nápoje jsou vhodné jen po fyzické zátěži nebo během ní, energetické nápoje nejsou vhodné pro doplnění tekutin, protože obsahují velké množství stimulantů (kofein) a mají odvodňovací účinky.

Takže nejlépe voda, čaj, trochu piva…

Ano, ale pozor také na jídlo, omezte příliš slané a sladké potraviny. Každý gram soli nebo cukru navíc zadržuje vodu v organismu a tím také zvyšuje hmotnost. Letní zahradní party s grilovaným masem, alkoholem, a po celodenní práci v mírné dehydrataci, dělají rády z lidí naše pacienty.

Mgr. Dana Lipovská, tisková mluvčí KNTB