Zlínský kraj – Ve Zlínském kraji dosud nebyl potvrzen žádný případ onemocnění slintavkou a kulhavkou (SLAK) u zvířat. V současné době neexistuje ani podezření na nákazu. Hejtmanství situaci spolu s krajským pracovištěm Státní veterinární správy monitoruje a úzce spolupracuje také s integrovaným záchranným systémem (IZS). Místní farmáři a další instituce zavádějí preventivní opatření.
„Situaci pečlivě sledujeme, vyhodnocujeme a jsme v případě potřeby připraveni okamžitě jednat a přijmout veškerá nutná opatření k ochraně zvířat a obyvatel kraje. V areálu bývalého hraničního přechodu Starý Hrozenkov kraj dle dohody poskytl část svých prostor složkám IZS a veterinární správě, které jim nyní slouží coby zázemí,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.
Na základě vydaných mimořádných veterinárních opatření je nyní do České republiky zakázáno dovážet zvířata, která se mohou nakazit slintavkou a kulhavkou, tj. skot, ovce, kozy, prasata a další druhy zvířat vnímavých ke SLAK, stejně tak se nesmí dovážet maso, mléko a jiné živočišné produkty, které nebyly dostatečně tepelně opracované, z těchto vnímavých zvířat původem z Maďarska a Slovenska. Dovážet se z obou zemí nesmí rovněž seno, sláma, zelená píce a veškerá masokostní moučka, kafilerní tuky a jiné rizikové komodity, a to bez ohledu na vnímavost těchto zvířat.
Při vstupu do České republiky se dle nařízení musejí dezinfikovat všechny dopravní prostředky nad 3,5 tuny, které přepravují hospodářská zvířata nevnímavá vůči slintavce a kulhavce, dále vozidla přepravující povolené živočišné produkty a také vozidla přepravující veškerá krmiva pro hospodářská zvířata. Stejně tak se musí dezinfikovat všechna prázdná vozidla nad 3,5 tuny určená pro přepravu uvedených komodit. Z tohoto důvodu na hraničním přechodu Starý Hrozenkov, který je jediným oficiálním přechodem, přes nějž mohou ze Slovenska do Zlínského kraje přijíždět nákladní vozidla, od noci z 26. na 27. března funguje dekontaminační stanoviště vybavené dezinfekčními pásy. Navíc od 31. března do chovů nesmějí vstupovat externí osoby.
Farmáři i instituce ve Zlínském kraji zavádějí rovněž další preventivní opatření k eliminaci rizika nákazy. Zpravidla se operativně zpřísňují v závislosti na aktuálním vývoji situace na Slovensku a v Maďarsku. Konkrétně například evidují osoby i vozidla při vstupech a příjezdech do areálů chovů, dezinfikují je, používají ochranné oděvy apod. Na území kraje platí zákaz vstupu do obor, zlínská zoologická zahrada uzavřela průchozí expozice ovcí a koz v dětském koutku, nekonají se tam prohlídky chovatelského zázemí pro slony či krmení žiraf. Podobně postupují další farmy v regionu.
„Velmi oceňuji, že naši zemědělci i další instituce jednali a nečekali na pokyny shora. Zavedli už veškerá možná opatření, aby ochránili své chovy. Nyní je nutné striktně dodržovat nařízená bezpečnostní opatření, vyhýbat se kontaktu s rizikovými oblastmi a hlásit jakékoli podezřelé příznaky u zvířat,“ apeluje krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková.
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění postihující vnímavé druhy zvířat, tedy ty, které jsou náchylné k nákaze – sudokopytníky, jako jsou skot, ovce, kozy, prasata a další druhy volně žijící zvěře. Onemocnění se šíří snadno přímou cestou mezi zvířaty a i nepřímo (například větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty). I když toto onemocnění není přenosné na člověka, lidé mohou nákazu přenést mezi chovy ohrožených druhů zvířat.
Aktuální informace k nákaze jsou k dispozici na webu Státní veterinární správy www.svscr.cz.
V případě výskytu klinických příznaků v chovu je nutné ihned informovat veterinárního lékaře nebo krizovou linku krajské veterinární správy, ve Zlínském kraji na čísle 720 995 201.
Časté otázky a odpovědi:
Co dělat v případě výskytu klinických příznaků v chovu?
Neprodleně informovat soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou KVS na krizové lince https://www.svscr.cz/statni-veterinarni-sprava/krizove-linky/. Velice důležitá je časná detekce onemocnění, radši oznámit negativní podezření než oznámit pozdě pozitivní případ.
Jak se diagnostikuje slintavka a kulhavka?
Klinicky není možné slintavku a kulhavku spolehlivě diagnostikovat. Laboratorní diagnostika se u vzorků s podezřením na SLAK provádí molekulární analýzou s použitím RT-PCR. Metoda je velmi citlivá, umožňuje relativně rychlé stanovení diagnózy. Nákaza musí být vždy potvrzena laboratorně.
Proč je slintavka a kulhavka tak nebezpečná?
Původce onemocnění je malý RNA virus z čeledi Picornaviridae, který je extrémně kontagiózní. Jedná se o jeden z nejnakažlivějších živočišných virů. Virus napadá všechny přežvýkavce a prasata. Nemocnost zvířat je až 100%, zatímco mortalita je nízká (5%). Po celou dobu onemocnění ale infikovaný jedinec vylučuje virus do vnějšího prostředí. V zasažené oblasti se v závislosti na infekční dávce a velikosti vnímavé populace může virus velmi rychle šířit.
Jak se virus šíří? Jaká jsou největší rizika pro zavlečení nákazy na území státu a do chovů?
Slintavka a kulhavka se šíří mezi zvířaty přímo inhalační cestou nebo kontaktem. Virus je obsažen ve velké koncentraci ve vezikulární tekutině a slinách, ale vylučuje se močí, trusem a mlékem. Nepřímý přenos viru je druhou významnou cestou šíření – kontaminovaná obuv a oblečení pracovníků, dopravní prostředky, zemědělská technika a živočišné produkty. Za určitých specifických podmínek může docházet k šíření viru větrem. Více na: Nejčastější dotazy – Slintavka a kulhavka (SLAK) – Státní veterinární správa
Mgr. Alena Železníková, Krajský úřad Zlínského kraje
