Zlínský kraj – Zlínské náměstí Míru se stalo útočištěm skupiny lidí bez domova. Posedávají na lavičkách, prosí o peníze nebo cigarety. Menší i větší skupinky jezdí bez placení MHD, polehávají v parcích nebo se ukrývají v opuštěných budovách. Lidé si stěžují, ale městská policie toho v tomto případě moc nezmůže.
„Musím potvrdit, že se jedná o realitu Zlína, stejně jako o současnost v dalších větších městech republiky, a to bez ohledu na polohu,“ řekl k problému s bezdomovci ředitel Městské policie Zlín Milan Kladníček.

Bezdomovectví není samo o sobě protiprávní ani trestné. Zanedbaný vzhled, nevábný zápach nebo posedávání na lavičce v centru města tak může být lidem otravné, ale není důvodem k postihu.

„Pouhá přítomnost těchto osob není nezákonná a v souladu se současnou právní úpravou je nelze jednoduše vykázat. Pokud se samozřejmě nedopouštějí protiprávní činnosti. Současně ale souhlasím s názorem, že to není pěkný pohled pro nikoho, byť je v souladu se zákonem,“ upozornil Kladníček.

Bezdomovci se navíc po Zlíně přesouvají podle toho, jak jsou zrovna na daném místě akceptovaní. Když se někde lidé bouří a situaci musí opakovaně řešit policie, odejdou jinam.

Zajímavostí ale je, že se lidé bez střechy nad hlavou za posledních deset let výrazně změnili. „Už nepotkáváme starší muže zanedbaného zevnějšku, zápachu, znečištěného oděvu, nepřiměřené obuvi, kteří sbírají nedopalky cigaret nebo přehrabují kontejnery. Tito lidé byli málokdy bez zavazadel, protože u sebe mívali veškerý svůj majetek a snažili se nějakou pracovní činností najít obživu a v relativně střízlivém stavu našli nocleh v takzvané seďárně na Hornomlýnské ulici,“ říká Kladníček.

Poslední dobou strážníci naráží spíš na mladší ženy a muže bez domova, kteří odmítají nabízenou pomoc a bezdomovectví berou jako svůj životní styl. „Mladí bezdomovci například vnímají krádeže jako nutnost k přežití na ulici. Mají tendenci se hájit tvrzením, že společnostem drobná krádež neuškodí. Často bývá krádež provedena pod vlivem alkoholu nebo drog a stává se pro ně adrenalinovým zážitkem,“ přibližuje situaci ředitel Městské policie Zlín.

Proti bezdomovcům ale může městská policie zasáhnout jen stěží. Pokud strážníci vidí člověka bez domova, který sedí na lavičce s pivem v ruce, mohou ho vyzvat prokázání totožnosti, odejmout alkohol a případně udělit pokutu. Když bezdomovec pod vlivem návykové látky ohrožuje své okolí, strážníci jsou oprávnění provést orientační dechovou zkoušku nebo vyšetření. Občas může následovat i převoz do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v Kroměřížské nemocnici. Podle Kladníčka se podobný scénář odehrává ve Zlíně i několikrát za den.

Problém je ale hlavně se zmíněnými pokutami. „Uložené pokuty se naprosto míjejí účinkem a žádný jiný postih strážník ani správní orgán obce k dispozici nemá. Je to naprosto absurdní situace, kdy tito jedinci porušují normy a jsou de facto nepostižitelní „finančně“ za přestupky v oblasti veřejného pořádku. Pokutu nezaplatí, správní orgán bude reagovat, ale vymahatelnost a exekuce se rovná nule,“ konstatoval Kladníček.

Podle ředitele městské policie tento stav trvá už několik let a bez změn legislativy mají policisté svázané ruce. Na to reaguje primátor města Zlína Jiří Korec, který předložil návrh změny zákona.

„Pokud problémové osoby porušují zákon, není problém je vykázat, i když jen krátkodobě, třeba z parku. Problém je dlouhodobá udržitelnost čistého města bez projevů vandalismu či osob bez přístřeší. Kdyby existovalo řešení jenom na straně městských policií, tak jsme dávno tento sociální problém vyřešili,“ je přesvědčený Korec.

Gabriela Škrabalová