Zlínský kraj - Hned po vyhlášení nouzového stavu kvůli koronaviru muselo být zcela zavřeno 81 zařízení poskytujících některé ambulantní sociální služby, v provozu však zůstaly domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, ale i azylové domy a zařízení pro osoby sociálně vyloučené nebo závislé na návykových látkách, a také terénní služby pro výše uvedené skupiny. V zájmu prevence šíření nákazy koronaviru začal 12. března platit přísný zákaz návštěv v pobytových sociálních službách, kde bylo zrušeno společné stravování a došlo také k omezení společných aktivit. Kvůli vládou nařízené povinnosti vytvořit izolační prostory v domovech muselo být výrazně redukováno, případně úplně zastaveno, přijímání nových uživatelů.
   „Uvědomuji si, že všechna omezení, která s sebou přinesl nouzový stav, kladou mimořádné nároky jak na uživatele sociálních služeb, tak na pracovníky. Zároveň můžeme být velmi rádi, že v sociálních službách Zlínského kraje se nákaza nijak dramaticky nerozšířila. Nakazily se pouze dvě klientky, které byly kvůli Covid-19 hospitalizovány, a ty jsou již uzdravené. V dalším přístupu musíme respektovat nařízení centrálních orgánů, ale zároveň chceme postupovat tak, aby se život v sociálních službách mohl postupně vracet do běžného režimu příjemného jak pro klienty, tak pro zaměstnance. Musíme se zkrátka učit s ´Covidem´ zodpovědně žít a co nejpřirozeněji fungovat,“ vyjádřila svůj názor radní Michaela Blahová, zodpovědná za sociální oblast. Kromě dvou pozitivních klientů byly zjištěny také 4 případy u zaměstnanců pobytových sociálních služeb. Dále byly dvě pozitivní pečovatelky terénních sociálních služeb.
Týdny nouzového stavu nejsou pro klienty sociálních služeb vůbec jednoduché. „Samozřejmě situace se významně zklidnila, ale klienti jsou již smutní, protože dlouhou dobu nemají kontakt s rodinou. Dostali jsme darem tablety, kterými se jim snažíme zprostředkovat on-line rozhovory s blízkými, a za to jsme velmi vděčni. Všichni se opravdu hodně těšíme, až zase najedeme do normálních podmínek, “ řekla 24. dubna Michaela Procházková, ředitelka Domova pro seniory v Lukově, a dodala: „Všichni, kdo do domova přicházejí z nemocnice, anebo nově, pokud se uvolní místo a oni mají vysokou potřebu podpory, musí strávit 14 dní v izolaci. Je to pro ně pochopitelně nekomfortní, protože personál je plně vybaven ochrannými prostředky, rouškami, štíty, brýlemi, což adaptační proces znesnadňuje.“ V izolaci v lukovském domově bývá proměnlivě okolo 10 klientů.
Hned po vyhlášení nouzového stavu musely být uzavřeny některé ambulantní služby, jako například denní či týdenní stacionáře, a řada lidí se najednou nemohla postarat o své staré rodiče, jelikož se třeba sami ocitli v karanténě. Docházelo i k tomu, že někteří senioři, kteří byli zrovna ze zdravotních důvodů hospitalizováni, museli déle setrvat v nemocnicích.
   Na stav zvýšené potřeby sociálních služeb zareagoval kraj tím, že zprovoznil pobytovou odlehčovací službu v kapacitě 24 lůžek na Velehradě, která primárně slouží těm občanům, jejichž zdravotní kondice se výrazně zhoršila a péči v domácím prostředí není možné zajistit. „Nová služba na Velehradě je skutečně pouze pro ty nejpotřebnější a je možné ji využít jen na omezenou dobu. Jde o dočasnou pomoc vzniklou pro ty, kdo by se jinak ocitli v ohrožení života,“ uvedla Helena Miklová, vedoucí krajského odboru sociálních věcí.
   Kvůli povinné karanténě a také vzhledem k tomu, že až 270 zaměstnanců nastoupilo na OČR, protože se v době zavřených škol museli postarat o své děti, začali v některých sociálních službách chybět pracovníci. Proto zařízení, aby pokryla potřebu personálu, využila praktikantů a brigádníků, s nimiž měla již dříve dobré zkušenosti formou práce na dohodu, třeba v době dovolených. Kraj také vyslal do terénu studentky souvisejících oborů.
   Všichni pracovníci domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením a pobytých odlehčovacích služeb zároveň kvůli prevenci možné nákazy absolvovali Rapid testy, celkem bylo otestováno přibližně 6 000 zaměstnanců a testy se opakují každých 14 dní.
   „Na začátku nouzového stavu bylo v celé republice zásobování sociálních služeb ochrannými prostředky poněkud kostrbaté, protože tyto pomůcky přednostně šly v první vlně zdravotníkům a záchranářům. Postupně se dodávky stabilizovaly a my jsme tak mohli naše zařízení saturovat podle jejich spotřeby, která narostla vzhledem ke zvýšeným hygienickým nárokům,“ říká radní Blahová.
Vznikla velká poptávka po jednorázových pláštích, které kraj nedostal vůbec a ani na trhu nebyly k dostání v přiměřené ceně. Proto kraj jednak využil textilní pláště, které poskytla Krajská nemocnice Tomáše Bati, a také rozjel spolupráci se Střední školou oděvní a služeb ve Vizovicích, jejíž zaměstnanci šijí ve školních dílnách tyto „staré dobré“ látkové pláště, které se dají vyvařit a používaly se dlouhou dobu před tím, než se začaly vyrábět jednorázové.
   Méně se obecně hovoří o terénních pečovatelských službách i o službách osobní asistence. A právě na ně se zvýšil nápor, když byly zavřené služby ambulantní. Terénní pracovníci denně navštíví několik domácností a jsou tak ve zvýšeném riziku, protože netuší, jestli zrovna v té konkrétní domácnosti není někdo s pozitivní nákazou. Obecně při přímé péči, ať už v domovech nebo v terénních službách, dochází, zejména při osobní hygieně, k tomu nejužšímu kontaktu s jinou osobou.
   „Děkuji všem pracovníkům sociálních odborů, jak obcí, měst, tak kraje. Mají za sebou mnoho odvedené mravenčí práce, která je však pro mnohé neviditelná. Také děkuji Krajské hygienické stanici za vstřícnost, pochopení a nastavování dobrých karanténních opatření. Uvědomuji si, že pro pracovníky sociálních služeb i pro uživatele představuje současná situace velké vypětí a stres. Mnozí se museli naučit pracovat v karanténním a polozdravotnickém režimu. Všem, kdo v těchto ztížených podmínkách zůstali, bych chtěla vyjádřit hlubokou vděčnost, protože na nich stojí péče o ty nejzranitelnější. Všem uživatelům přeji, aby se situace zlepšovala a mohli se brzy zase osobně setkat a potěšit se svými blízkými,“ vzkázala radní Michaela Blahová.
Mgr. Helena Mráčková, Krajský úřad Zlínského kraje