Zlínský kraj - Nenápadná komedie z Kopanic pojednávající s nadhledem a humorem o nedostatku místa na hřbitově, ztraceném čase a blbnutí západní civilizace. V hlavní roli hrobníka, námezdního drvoštěpa a opilce Miry Maliny se představí Ondřej Malý. V dalších hlavních rolích Lenky a jejího Otce uvidíme Kláru Issovou a Bolka Polívku. Dále hrají členové slováckého divadla Uh. Hradiště – Tomáš Šulaj, Kamila Zetelová a Martin Vrtáček a členové divadelního souboru Pod lampů a další.
(Scénář a režie - Pavel Göbl. Kamera – Jan Horáček. Zvuk – Tomáš Bělohradský. Střih – Sabina Mladenová. Hudba – Antonín Veselka. Architekt – Roman Švejda. Kostýmy – Laďka Koukalová. Dramaturg – Jan Gogola)
   Tichý společník byl natáčen v září 2019 na Moravském Slovácku v oblasti Kopanic a do kin bude uveden 1. října 2020.
   Film vznikl v koprodukci - Czech Film, Wet Cat Pictures, Česká televize, love.FRAME a Bontonfilm Studios. Distributor – Bontonfilms.

Příběh Tichého společníka
   Pavel Göbl a Roman Švejda natočili v půli 90tých let jako svůj společný absolventský film na Filmové škole ve Zlíně paradokument o hrobníkovi, který se z lenosti rozhodl hroby nekopat, ale vrtat – a tím pádem pochovávat nebožtíky svisle. Göbl považoval tento motiv natolik nosný, že jej později začlenil do scénáře, který napsal před více než 10ti lety. Scénář nebyl v té době realizován, ale zaujal nakladatelství – Dauphin a tak došlo k přepisu na novelu, a ta získala Magnézii literu. Jednou z pohnutek komise udílející cenu byla autorova práce s jazykem – nářečí. Když byl film konečně realizován a spatřen zkušebními diváky v hlavním městě, byli tito udiveni, jak že se to ve filmu mluví. Překvapil je nejen dialekt sám o sobě, nýbrž i jiná intonace atd. Až získali pocit, že ti lidé neumí mluvit. Tento dojem vznikl na základě skutečnosti, že v některých průmyslověji vyráběných seriálech a zahraničních dabovaných komerčních filmech je poslední dobou požíván jakýsi unifikovaný jazyk – zvláště zvukově a intonačně unifikovaný, až moč čistý a dokonalý. A tímto Tichý společník rozhodně nemluví. Mluví živým, skutečným nářečím – a tedy nutně neprofesionálně. Naštěstí. Stejně tak je film mimo main stream svým dějem – ten je totiž ne jen sám pro sebe, ale také nositelem myšlenky o tom, jak Západ opouští a rozpouští sám – dokonce i v pohřebním rituálu. A o hledání ztraceného času hlavních postav. Což spolu souvisí. Dlužno říci, že když zkušební diváci film viděli celý – přišli na chuť jak nářečí a živým, tedy nedokonalým lidem, tak nutnosti u filmu myslet.
   A to bychom si neskromně přáli, aby potkalo pokud možno všechny naše diváky – kromě toho, že se samo sebou i pobaví! Je to komedie.
Mgr. Magdaléna Hladká, výkonná ředitelka, ZLÍN FILM OFFICE