Zlínský kraj – Když nastoupila pandemie koronaviru, omezila Miroslava Lidralová ze Zlína na radu rodiny, přátel i odborníků celou řadu aktivit. Zejména společenských. Ve svých 77 letech patří mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel a snažila se proto minimalizovat riziko možné nákazy. Ale protože je vitální a činorodou ženou, našla si nové koníčky. Třeba háčkování chobotniček, které usnadňují předčasně narozeným dětem vstup do života. Rovnou 50 jich předala zlínské Krajské nemocnici T. Bati.
„Ale nemyslete si, že chobotničky mají rády jen ty nejmenší děti. V naší rodině je chtějí i školáci. Říkají mi, že se jim s nimi krásně usíná,“ prozradila se smíchem Miroslava Lidralová.
Háčkování ji baví celý život. O chobotničkách se dozvěděla od kamarádek. Protože se v té době kvůli riziku onemocnění covid-19 nepotkávaly, našla si na internetu, jak vypadají a jak je vyrobit. Říká, že nejprve musela získat rutinu, dnes je ale háčkuje třeba při sledování televize. Výroba jedné ji zabere přibližně tři hodiny. „I v téhle době plné omezení se dají dělat smysluplné věci. Rozhodně bych si nemohla celé dny jen číst nebo sledovat seriály,“ prohlásila rezolutně.
Padesát háčkovaných chobotniček od Miroslavy Lidralové zamířilo na novorozenecké oddělení zlínské nemocnice. S touto pomůckou tam mají velmi dobré zkušenosti. „Je vyzkoušená. A je pravdou, co ukazují výzkumy z Dánska, že chobotničky svými chapadélky připomínají nedonošeným dětem pupeční šňůru jejich maminek. Když je mají v rukách, netahají za zavedenou sondu či hadičky a jsou klidnější,“ sdělila Marcela Pumprlová, staniční sestra na JIP novorozeneckého oddělení.
Protože háčkování chobotniček Miroslavu Lidralovou baví, dostane od ní za čas Baťovka další várku. „Už na ní pracuji,“ ujistila.
Mgr. Zdeněk Dvořák, PR specialista Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně
Celé dny si číst nebo se dívat na seriály nejde, proto háčkuji chobotničky pro nemocnici, říká sedmasedmdesátiletá Miroslava Lidralová