Zlínský kraj – Infarkt myokardu je nejčastějším onemocněním srdce. Příčinou infarktu je většinou ucpání koronární tepny sraženinou z krevních destiček. Roli hraje také cholesterol uložený ve stěně tepny, který způsobuje její zúžení. Světový den srdce každoročně upozorňuje na následky nezdravého životního stylu. I přes varování lékařů totiž zůstává počet nemocných s akutním infarktem vysoký, přestože právě díky cílené osvětě je patrný mírný trend k poklesu.
Na Kardiologickém oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně bylo v roce 2020 hospitalizováno 281 akutních pacientů s infarktem, v loňském roce to bylo celkem 255 pacientů. Letos do konce srpna měli kardiologové v péči 174 lidí.
„Infarkt se zpravidla projevuje náhle vzniklou bolestí, typicky na přední ploše hrudníku s vyzařováním do levé ruky. Projevy však mohou být i atypické – bolesti mezi lopatkami, v horní části hrudníku se zasahováním až do krku a dolní čelisti. Rozvoj bolestí může mít i postupný charakter. Chvíli se objeví, na chvíli poleví a vzápětí se objeví znovu. Infarkt se však může objevit i bez varovných příznaků, bez předchozí bolesti, náhle vzniklou poruchou rytmu, tzv. fibrilací komor, která vede k zástavě srdce a náhlé poruše vědomí. V takovém případě hovoříme od tzv. náhlé smrti. Tento stav bez okamžité pomoci okolí (laická první pomoc – zevní srdeční masáž) a bez odborného zásahu (aplikace defibrilačního výboje ať již odborným personálem zdravotnické záchranné služby či automatickým defibrilátorem ostatními složkami záchranného systému či laikem) končí smrtí nebo nezvratným poškozením mozku. Krevní oběh je potřeba obnovit do pěti minut od zástavy,“ popsal primář Kardiologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně MUDr. Zdeněk Coufal.
Lékaři se v souvislosti s chorobami srdce potkávají čím dál častěji s arytmií zvanou fibrilace síní. Pro srdce fibrilace síní příliš nebezpečná není, ve věkové skupině nad 75 let se odhaduje, že s touto arytmií žije cca 15 % populace. „Riziková je ale v tomto věku tvorba krevních sraženin v části levé síně, které se říká ouško. Krevní proud je tady v důsledku chaotického chvění síně jen malý. Obrazně řečeno – v řece, kde je malý proud, se tvoří usazeniny mnohem rychleji. Stejně tak se vytvářejí sraženiny i zde. Bez antikoagulační léčby, tedy léků na tzv. ředění krve, je takový člověk ohrožen vyplavením sraženiny někam do krevního oběhu, zpravidla například do mozku, kde se zaklíní, ucpe průtok krve a způsobí mozkovou mrtvici. Senioři, trpící arytmií, by měli pravidelně navštěvovat svého internistu nebo kardiologa a být pod lékařským dohledem,“ upozornil primář Zdeněk Coufal.
A co můžeme udělat, abychom minimalizovali onemocnění srdce? Základem je zdravý životní styl a léčba ovlivnitelných rizikových faktorů. „Vyvarovat se nadváhy, mít dostatek pohybu, omezit sedavý způsob života – denně nejméně 2x 30 minut chůze či jiné vhodné aktivity, udržovat si normální krevní tlak, kontrolovat jeho výši a případně vysoký tlak léčit. Důležité je také redukovat vysoké hladiny krevního cholesterolu. Zcela zdravý člověk by měl mít LDL-cholesterol (lidově špatný cholesterol) pod 3,0 mmol/l, běžný dospělý Středoevropan s nízkým rizikem by měl mít LDL-cholesterol pod 2,6 mmol/l a všichni pacienti po infarktu by měli mít LDL-cholesterol pod 1,4 mmol/l. Stejně tak je nutné hlídat krevní cukr a v případě jeho zvýšených hodnot jej redukovat – i třeba pomocí léků – antidiabetik. Samozřejmostí je nekouřit, dehtové produkty kouření výrazně usnadňují ukládání cholesterolu do cévní stěny a společně tak násobně zvyšují riziko infarktu,“ varoval primář zlínské kardiologie Zdeněk Coufal.
U příležitosti Světového dne srdce (29.9.2022, pozn. red.) zve Krajská nemocnice T. Bati všechny, kdo by chtěli pomoci a darovat krev, na akci s Topnaturem MÜSLI SRDCEM, DARUJ KREV! Odměnou pro každého dárce krve bude jedno balení vynikajícího müsli a také ochutnávka z mnoha příchutí v rámci občerstvení v jídelně KNTB.
Mgr. Dana Lipovská, tisková mluvčí KNTB
