Zlínský kraj – Zlínský kraj zřizuje celkem 99 škol a školských zařízení, zejména pak střední školy a základní umělecké školy. Je však zřizovatelem i několika základních a mateřských škol pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, dětských domovů nebo vyšších odborných a jazykových škol. Hraje tak velmi významnou roli na poli vzdělávání a výchovy mladé generace v regionu. O tom, jaké novinky v této oblasti kraj zavedl, či teprve chystá, hovoří s Janem Vandíkem v rozhovoru pro Magazín 21 krajská radní pro školství Zuzana Fišerová. Stranou v rozhovoru však nezůstala ani kultura, za niž Zuzana Fišerová také zodpovídá.

Paní radní, Zlínský kraj letos jako novinku zavedl dotační program na podporu sebeobrany žáků na základních školách. Jaký to vzbudilo ohlas? Je o něj mezi školami zájem?
Jsme prvním krajem, který tento projekt spustil a z dosavadních reakcí je vidět, že tato myšlenka je školami, dětmi i rodiči vnímána jako velmi užitečná. Do programu se zatím zapojilo celkem 29 základních škol a dobrou zprávou je, že v něm chtějí pokračovat i nadále. Byla bych ráda, kdybychom v příštím roce koncept rozšířili i na střední školy. Chceme nastavit životaschopný projekt i do dalších let tak, aby jej využilo co největší množství škol a dětí, které se díky tomu naučí správně reagovat v krizových situacích. Od programu si slibujeme nejen přirozený rozvoj fyzické kondice našich dětí, ale také zvýšení jejich sebedůvěry a respektu vůči hranicím vlastním i druhých osob, lepší sebepoznání i práci s emocemi. Vnímám jej jako významný prvek prevence různých patologických jevů v podobě šikany nebo zneužívání.

Školství ve Zlínském kraji je opakovaně hodnoceno jako jedno z nejkvalitnějších v celé republice. Čím si to vysvětlujete? Co za tímto úspěchem stojí?
Ano, naši žáci dosahují nadprůměrných výsledků v testovaných předmětech (matematika, český jazyk, anglický jazyk) a v mezikrajském srovnání máme velmi nízkou neúspěšnost u maturit. Náš kraj vyniká i vysokou kvalifikovaností pedagogů a nízkým podílem žáků, kteří předčasně ukončili vzdělávání. Měli jsme také nejmenší výpadek dětí z distančního vzdělávání během pandemie. Kvalitu školství v našem kraji pozitivně ovlivňuje to, že máme dobře nastavené akční plánování v regionu. Dokážeme tak účinně podporovat klíčová témata, jako jsou rozvoj SMART aktivit a digitálních technologií ve výuce, kariérové poradenství, rozvoj potenciálu každého žáka nebo prevence rizikového chování.

Přesto, máte vizi, jak školství ve Zlínském kraji posunout ještě dále?
Osobně bych se chtěla více zaměřit na potenciál samotných studentů. Chci podpořit jejich samostatnost a věřím, že vyšší zapojení studentů do „jejich“ škol přinese Zlínskému kraji další posun. Inspirací mi bylo mimo jiné Finsko, kde jsem studovala a kde je student, řekněme, aktivnějším hráčem v procesu výuky i celkového působení na škole.

Podnikly se v tom už nějaké konkrétní kroky?
Aktuálně připravujeme projekt participativních rozpočtů škol. Rádi bychom školy zřizované Zlínským krajem podpořili v tom, aby umožnily žákům podílet se na sestavování části rozpočtu školy. Studenti by se tak mohli více zapojit do rozhodování o tom, jak rozvíjet své vzdělávací prostředí nebo jaké vybavení pořídit z finančních prostředků, kterými školy disponují. Případně by mohli realizovat užitečné a smysluplné aktivity pro své spolužáky nebo celkově komunitu, v níž žijí.

Zmínila jste svoje studium ve Finsku. Sama jste již dříve uvedla, že mezinárodní aktivity škol považujete za velmi důležité. Chystáte v tomto směru ve Zlínském kraji nějaké novinky?
Máte pravdu, že mezinárodní spolupráci škol vnímám jako velmi důležitou, a to kvůli jazykovým dovednostem i dalším zkušenostem, které studenti či pedagogové v zahraničí získají. Chtěla bych zvýšit počet škol, které se zahraničními partnery spolupracují. Letos jsme navázali užší spolupráci s organizací Dům zahraniční spolupráce. Ta administruje velké evropské vzdělávací programy, přes které zahraniční výměny probíhají. Zlínský kraj byl zařazen do pilotního programu – pracovník této organizace školám pomáhá takzvaně v terénu. V červnu se ve Zlíně uskutečnil první seminář s praktickými informacemi o přípravě projektů a v plánu jsou i další. Zahraniční výměny jsou otevřené i pro organizace mimo oblast školství, například neziskové subjekty.

Přesuňme se teď do oblasti kultury, kterou máte rovněž na starost. Zlínský kraj letos dokončil nebo dokončí tři velké projekty, a to obnovu hospodářského dvora v Rymicích, rekonstrukci zámku Kinských ve Valašském Meziříčí a vybudování Cyrilometodějského centra ve Starém Městě. Jaké další významné investice kraj chystá?
Jsem ráda, že projekty, které uvádíte, přinesly do kultury investici téměř půl miliardy korun. Rádi bychom v tom pokračovali. Věřím, že se nám podaří získat prostředky na rekonstrukci Čiperovy vily, hradu Malenovice, chceme pokračovat v bezbariérových úpravách objektů paměťových institucí. Usilujeme také o rozvoj velkého potenciálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, kde připravujeme projekt na vybudování samostatného objektu.

Víte už, kde na to vezmete peníze?
Všechno jsou to velké investice, které bude možné realizovat pouze s podporou EU, budeme se tedy ucházet o peníze z dotačních titulů. Velká očekávání vzbuzují také plánované výzvy Národního plánu obnovy.

Hejtmanství chce letos opět podpořit audiovizuální tvorbu na svém území, tentokrát částkou 6 milionů korun. Co to kraji přináší?
Podpora audiovize dává možnost vzniku nových a věřím, že i dobrých filmů. Přímo pro kraj to znamená nové pracovní příležitosti a podporu ekonomiky. Jedním z důležitých kritérií při výběru projektů je totiž množství utracených peněz v regionu, tedy využití ubytovacích i gastronomických kapacit, podpora místních lidí ve štábových profesích a podobně. Například v roce 2018 Zlínský kraj investoval do programu audiovize 10 milionů korun, ale filmaři zde utratili 19,6 milionu, místním lidem se tedy vrátil téměř dvojnásobek. Zlínský kraj je hodně „fotogenický“ a film je výborný marketingový nástroj i pro podporu cestovního ruchu. Na plátně se objevují naše města, hrady či příroda, a to je hodně motivující. Navíc podpořené filmy sbírají také ceny na filmových festivalech.

Můžete některé z nich jmenovat?
Je to například Českým lvem oceněný film Úsměvy smutných mužů nebo komedie Kdyby radši hořelo, kterou ve světové premiéře uvedl Mezinárodní filmový festival Berlinale. Do hlavní soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se dostaly filmy Atlas ptáků režiséra Olmo Omerzu, držitele Českého lva, a Zpráva o záchraně mrtvého, který natočil zlínský rodák Václav Kadrnka. Velmi si cením toho, že naše dotace umožnily i vznik dokumentu o významné osobnosti našeho kraje Josefu Sousedíkovi.

Máme před sebou prázdniny. Prozradíte nám prosím na závěr, jak je strávíte?
Každý rok s rodinou „objevujeme“ o prázdninách jednu zemi. Už jsme procestovali Slovensko a Rakousko a letos nás čeká Polsko. Moc se na to těším, zejména na přístavy na severu země. Kromě toho je naší každoroční tradicí týden na Pustevnách – pěší výlety, sbírání borůvek, návštěva skanzenu, bez toho všeho si své léto už ani neumím představit.

Bc. Jan Vandík, Krajský úřad Zlínského kraje