ČR – Ve věku 72 let zemřel Pavel Zajíček, jeden z nejvýznamnějších představitelů českého undergroundu. S další nepřehlédnutelnou postavou české nezávislé kultury Mejlou Hlavsou založil v roce 1973 proslulou (z hlediska komunistů neblaze proslulou) hudební skupinu DG 307. Zajíček byl autorem přibližně dvou desítek básnických sbírek a stovek písňových textů, vedle hudby se věnoval i výtvarnictví. V undergroundu zastával podobnou pozici jako Ivan Martin Jirous, Egon Bondy nebo Mejla Hlavsa.

Ivan Martin Jirous, od roku 1969 umělecký vedoucí a manažer skupiny The Plastic People of the Universe (mimochodem sám vynikající báník) Zajíčka označil za „jednoho z největších romantických básníků po Máchovi, kterého jsme kdy měli“.

Jen tak na okraj, název skupiny DG 307 (diagnóza 307) odkazuje na psychiatrickou diagnózu (Přechodné situační psychické poruchy), na základě které bylo možné získat tzv. „modrou knížku“ a vyhnout se vojenské službě.

Komunistický režim jej v roce 1976 v medializovaném (a ostudném) procesu poslal spolu s členy kapely The Plastic People of the Universe (a dalšími undergroudovými hudebníky) na rok do vězení.

Komunistické nápravné zařízení ovšem Pavla Zajíčka nenapravilo, jelikož po propuštění podepsal Chartu 77 a stal se pro režim nežádoucím. V rámci akce Asanace, jejímž cílem bylo donutit nepohodlné lidi k emigraci, odešel v roce 1980 nejprve do Švédska a později do USA. Od roku 1995 žil opět v Praze, ale po návratu neměl ani nárok na důchod, po mozkové mrtvici pak ani na ten invalidní, a tak se mu přátelé skládali na invalidní vozík, na který byl upoután.

Pražský rodák Zajíček vydal v 90. letech s DG 307 alba Uměle ochuceno, Kniha psaná Chaosem nebo Šepoty a výkřiky. Jeho texty byly publikovány v samizdatu nebo v exilových časopisech, ve sbornících, po sametové revoluci vyšly i knižně, stejně jako sbírka poezie Kniha měst. Hrál malé role hrál ve filmech Knoflíkáři režiséra Petra Zelenky či ...a bude hůř Petra Nikolaeva. V říjnu 2023 mu bylo uděleno čestné občanství hlavního města Prahy.

Pavel Zajíček zemřel v úterý 5. března v dopoledních hodinách Thomayerově nemocnici. Podlehl dlouhodobé nemoci, k níž se v posledních dnech přidal ještě zápal plic.

„Vše, co člověk dělá a věří tomu, stojí za to. Nevím, proč to tak je. Ale v tom, že ty věci jsou, že se odehrávají, je jejich cennost,“ říkával umělec, po němž zůstalo dílo, které ovlivnilo celé generace mladých lidí.

ev