Ukrajina, Rusko – Podle zdrojů blízkých Kremlu hodlá Putin vést válku na Ukrajině tak dlouho, dokud nedosáhne totálního vítězství.

„Řídí se vlastní válečnou logikou. Myslí si, že ta válka je nutná pro zajištění bezpečnosti Ruska," uvedl např. rakouský kancléř Karl Nehammer, který se nedávno s ruským diktátorem sešel v Kremlu.

Podobně to vidí i americká rozvědka, kterou citoval deník New York Times: „Putin si myslí, že Rusko vyhrává a že izolace, do které ho uvrhl Západ, s přibývajícím časem ochabne. Spoléhá, že Rusku pomůžou Čína, Indie a další asijské státy.“

Také britský deník Financial Times s odvoláním na své zdroje píše, že Putin momentálně nechce konec války a diplomatická jednání, protože po potopení křižníku Moskva, vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, by doma nevypadal jako vítěz. „Nemá zájem o jednání a soustřeďuje se teď na to, jak dobýt co nejvíce území z Ukrajiny. Pořád vyhlíží velké vítězství.“
Podle jednoho z vlivných ruských obchodníků, který řekl, že Putin bude válčit tak dlouho, dokud nebude moci Rusům vykázat nějaký jasný úspěch.

V pátek citovala ruská agentura TASS slova generálmajora Rustama Minekajeva o tom, že Donbasem ofenziva nekončí a že je nutné dobýt celý jihovýchod Ukrajiny, odříznout ji od moře a ekonomicky oslabit.

„Je zřejmé, že Putin měl od samého počátku zkreslené informace jak o vlastní moci a válečné kapacitě, tak o reálné síle a připravenosti Ukrajiny se bránit. Tato situace očividně pokračuje, když Rusové vyhlašují nerealistické cíle o propojení východních teritorií s Podněstřím, což odpovídá starému konceptu takzvaného Novoruska. To však neodpovídá reálnému stavu a bojové připravenosti ruských sil ani situaci na bojišti. I z toho důvodu pravděpodobně Putin situaci rétoricky eskaluje, aby vyvolal očekávání, což se mu však snadno může vymstít," řekl pro Aktuálně.cz expert na Rusko Pavel Havlíček z pražské Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Podle něj se vše může obrátit proti samotnému Putinovi. „Putin udržuje vysokou úroveň napětí v ruské společnosti a jejích jednotlivých částech, včetně etnických regionů, odkud se prozatím rekrutuje nejvíce vojáků. Také ale uvnitř ruské elity, která si čím dál více uvědomuje, že tato cesta vede do slepé uličky a Rusko nemá šanci se z krize bez pomoci třetích stran dostat.“

I když se Rusku ve válce vůbec nedaří, když tedy nepočítáme počty zavražděných, znásilněných a odvlečených civilistů, ambice má obrovské, což na druhé straně není vůbec nic nového. Na těchto nerealistických cílech má podíl špatná informovanost od svých výzvědných sil.

„Kdyby měli správné a realistické informace, nepustili by se do takové války na Ukrajině. Problém spočívá v tom, že původní zpráva se ztratí v ruském systému, a když se pak dostane nahoru do nejvyšších míst, je značně změněná. Někdo z blízkosti prezidenta - ať už z jeho administrativy nebo z velení armády - ji upraví. Každopádně rozvědka nezabránila Putinovi v jeho katastrofálním rozhodnutí pustit se do velké války," uvedl pro deník Aktuálně.cz bývalý důstojník ukrajinské armády a vojenský analytik Mychajlo Samus.

Co od agresivního Ruska lze očekávat, zvláště po případném „totálním“ válečném neúspěchu, není nikomu známo. Putinův bývalý zahraničněpolitický poradce Sergej Karaganov v březnu v rozhovoru pro list Spectator varoval, že pro ruské vedení je porážka nebo cokoliv, co by vypadalo jako porážka, nepřijatelné a že by to vyvolalo konfrontaci mezi Ruskem a Západem.

Možná by ale vojenský neúspěch mohlo vyvolat palácový převrat proti Putinovi.

Varování, vyhrožování, porušování smluv, nedodržování slibů atd., to je dnešní ruská realita. Ale prohrát s Ukrajinou a pak si to chtít rozdat s nesrovnatelně silnější NATO? Jak vidno, šílenstvím a megalomanií netrpí v Rusku jen generalissimus Putin.

evak