Rusko – Odborníci z oboru psychiatrie mají jasno – šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se stal nepříčetným, trpí halucinacemi a bludy. Mají za to, že důvodem je nadměrné užívání alkoholu a stres plynoucí z nesplnitelných úkolů, které na něj klade jeho nadřízený Vladimír Putin. Po ruském ministrovi obrany Sergeji Šojgu, který nedávno dostal infarkt, to tak je již druhý vrcholný představitel nejvyššího vedení Ruska, který neustál Putinovu kritiku.

Psychiatři k závěru o špatném duševním stavu Lavrova dospěli poté, co ministr zahraničních věcí v rozhovoru pro italskou televizní stanici prohlásil, že Hitler byl žid, prezident Zelenskyj, který je původem žid, je nacista, a největšími anitsemity jsou sami židé. „Lavrov sice i předtím vykazoval symptomy naznačující duševní poruchu, bylo to ale přičítáno jeho patologické prolhanosti, která je nedílnou součástí ruské diplomacie a komunikace,“ připomněl tradiční ruskou vlastnost prof. katedry psychiatrie Hans Bauer z berlínské Humboldtovy univerzity.

Podle analytiků zabývajících se rozborem nejrůznějších proslovů světových politiků lhal Lavrov dosud mnohem rafinovaněji. „V jeho projevu se tak z přibližně 80 procent vždy jednalo o vyložené výmysly, z 15 procent o překroucené informace a zbývajích pět procent byla pravda,“ přiblížil strukturu Lavrovových prohlášení analytik Institutu sociologických studií Pařížské univerzity Jacques Fournier.

Existuje však i jiná teorie Lavrovova kolapsu. Ta sice připouští, že ministr rozhodně není duševně v pořádku a nepopírá ani jeho alkoholismus, vylučuje však náhlé pomatení smyslů z důvodů nějakých vnějších tlaků a ukazuje na dlouhodobější trend.

Historici připomínají, že Lavrovův skandální výstup v TV sice odhaluje jeho tragické dějepisné vědomosti, na druhé straně ale zapadá do Putinem uměle vytvářených paralelních dějin světa a Ruska. Příkladem jsou nové ruské učebnice dějepisu a historická literatura, podle kterých např. události týkající se dějin SSSR nebo II. světové války probíhaly úplně jinak. Obyčejní Rusové Putinův novodobý výklad dějin nekriticky přebírají a literatura s „novými“ fakty je pro představitele ruského vedení povinná. Část znalců se proto domnívá, že servilní Lavrov se jen striktně řídil Putinovými rozkazy a pouze citoval z nejnovějších ruských zdrojů.

Většina zainteresovaných odborníků má ale za to, že pravdivé jsou obě teorie, tedy že na alkoholu závislý Lavrov trpí blíže nespecifikovanou duševní poruchou a současně poslušně memoruje oficiálně schválené narativy Ruské federace.

evak