Rusko – Každý totalitní stát se ze všeho nejvíce obává převratu, Rusko jako (post)komunistický stát není výjimkou. Vyhledávání vnitřních a vnějších nepřátel má proto v Rusku absolutní prioritu. Největší paniku má Moskva z toho, že se v Rusku během války objeví nový Navalnyj (podobně jako kdysi Lenin) a provede novou revoluci.

Federální služba bezpečnosti (FSB, čili tajné služby), která je nástupnická agentura sovětské KGB (působil v ní Putin), proto neví kam dřív skočit. „Pokud věří vlastním slovům, tak si opravdu myslí, že chce CIA sestrojit v Rusku revoluci, a že je Navalnyj její agent. Věnují velké množství prostředků na ochranu režimu před takovou revolucí,“ řekl pro americký zpravodajský server CNN Michail Sokolov, kterého FSB donutila ke spolupráci.

Jelikož stále více vojáků a bývalých agentů FSB přebíhá na Západ, vyplouvají na povrch odporné praktiky ruské tajné policie. Nové spolupracovníky získává mj. vydíráním – něco malého na ně zjistí a pak jim nabídne buď spolupráci nebo vězení.

Úkolem nových rekrutů FSB je infiltrovat se do skupin domácích nebo zahraničních disidentů. „Pracovníci FSB mě vyslali do Gruzie. Měl jsem infiltrovat komunitu Rusů, kteří před represemi utíkali. Mysleli si, že gruzínské bezpečnostní služby z pověření CIA rekrutují členy opozice k boji proti ruskému režimu,“ uvedl Sokolov a dodal, že za více než pět let ale žádné takové důkazy nenašel.

Dalším ke spolupráci donuceným mladíkem byl aktivista Vsevolod Osipov. Jako devatenáctiletý se zúčastnil se protestu proti uvěznění Navalného a dostal na výběr jako Sokolov. Měl donášet na představitele různých ruských stran a nakonec byl rovněž poslán do Gruzie monitorovat názory ruské komunity především na válku na Ukrajině. „Ve chvíli, kdy začala válka, po mně chtěli znát obecné názory komunity ohledně invaze na Ukrajinu. Také je zajímalo, jestli tyto komunity spolupracují se západními bezpečnostními službami nebo jestli někdo dostává finance ze zahraničí,“ sdělil Osipov.

Ruské tajné služby mají největší strach z Rusů žijících v zahraničí, kteří se schází, svobodně mezi sebou mluví, spolupracují a pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Nemají je totiž pod kontrolou.

„Nejde o to, že bych nenáviděl svou zemi. Nenávidím její vládu,“ posteskl si Osipov. Podobně mluví i Sokolov: „Nenávidím Rusko, jaké je teď. Nenávidím všechno, co je teď s Ruskem spojené. Hlavně skutečnost, že začali válku proti našemu bratrskému národu. Mému bratrskému národu.“

kec