Praha – V roce 2020 nebyla v ČR vůbec poprvé vyhlášena žádná smogová situace. Vyplývá to z dostupných statistik Českého hydrometeorologického ústavu za posledních sedm let. Ještě v roce 2019 jich přitom bylo vyhlášeno třináct. 

   Počet smogových situací meziročně klesá od roku 2017 z tehdejších 58 až na nulu v roce 2020.

   „Vzhledem k protiepidemickým opatřením sice došlo k omezení výrazných znečišťovatelů, jakými jsou průmysl a doprava, narostla však intenzita vytápění v domácnostech, odkud lidé pracovali. Právě domácnosti byly vždy nejhorším znečišťovatelem ovzduší v ČR. Ke zlepšení ovzduší tak jednoznačně přispěl přechod na ekologičtější formy vytápění včetně zemního plynu, podporovaný od roku 2015 kotlíkovými dotacemi,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).   

   Ve třech vlnách kotlíkových dotací se podařilo vyměnit již zhruba 80 tisíc starých neekologických kotlů za 12 miliard korun. Aktuálně připravuje ministerstvo životního prostředí pokračování programu a další miliardové dotace by měly mít k dispozici kraje k přerozdělení veřejnosti v období 2022–2027. Zájemci by však měli jednat rychle, protože již od září příštího roku bude používání kotlů 1. a 2. emisní třídy ze zákona zakázáno pod pokutou až 50 000 korun. „Pokud si to mohou lidé dovolit, doporučujeme, aby s výměnou starého kotle začali co nejdříve. Ti, kteří budou chtít počkat na dotace a zároveň se vyhnout pokutě, budou mít na celou výměnu reálně jen pár měsíců. Navíc se může stát, že budou čekat zbytečně, protože pro všechny zájemce rozhodně v první vlně peníze nebudou. Bylo by skvělé, kdyby toto mohlo ministerstvo životního prostředí ve svých plánech zohlednit,“ upozornila L. Kovačovská s tím, že omezený je v ČR i počet techniků, kteří požadovaný počet výměn do září 2022 nemusejí časově zvládnout. 

   Kvalitu ovzduší podle ČPS v minulém roce příznivě ovlivnil i rozvoj plynové mobility. Nejvýrazněji rostly počty autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) a objevily se i první nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn (LNG). Právě tyto segmenty mají na emisích z dopravy tradičně nejvyšší podíl. „Téměř každý desátý městský autobus v České republice jezdí na CNG. Přibyly rovněž desítky nových nákladních vozů na LNG a běžní řidiči si mohli loni vůbec poprvé na stanicích plnit své vozy i ekologickým BioCNG,“ uzavřela L. Kovačovská.

 

Zemní plyn pro vytápění:

   Zemní plyn je výrazně ekologičtější. Při topení nevznikají ani škodlivé pevné částice, ani karcinogenní benzo(a)pyren. Naopak spalování pevných paliv ve starých neekologických kotlech zásadním způsobem zvyšuje zdravotní rizika, ať už jde například o kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, vznik karcinomů, respirační potíže, nižší plodnost u mužů či rizika v těhotenství. 

Zemní plyn pro dopravu:

   Stlačený zemní plyn se vyznačuje mimořádně nízkými hodnotami emisí oxidů dusíku (NOx), pevných prachových částic (PM) a karcinogenních uhlovodíků (PAU), tedy složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví, které běžné automobily produkují. Vozy na CNG jsou tak plně srovnatelné s elektromobily a jejich přidanou hodnotou oproti automobilům na naftu či benzin jsou také zhruba poloviční náklady na provoz.

Zkapalněný zemní plyn je vhodný zejména pro těžkou nákladní dopravu. V porovnání s naftou jsou emise oxidu síry nižší až o 100 %, pevných částic až o 99 %, emise oxidů dusíku až o 90 % a oxidu uhličitého o 15 %. Vozy na LNG nabízejí rovněž dojezd více než 1000 km a snížení nákladů na palivo až o 20 %.