Vsetín - Vsetínská nemocnice se připojuje k novému pilotnímu programu, zaměřenému na screening výdutě břišní aorty, který je určen mužům ve věku od 65 do 67 let. Radiodiagnostické oddělení získalo v závěru minulého roku certifikát k provádění screeningového ultrazvukového vyšetření, zdravotníci i technika jsou připraveni. Vlastní zahájení se očekává v průběhu února.

Výduť břišní aorty (aneurysma abdominální aorty) patří mezi nejzávažnější onemocnění cévního systému a může být „tikající bombou“ a často je tak také označováno. Postihuje nejčastěji muže starší 65 let, ohrožena jsou až dvě procenta populace v dané věkové skupině. Aneurysma abdominální aorty vzniká oslabením stěny největší tepny v těle. Postupné rozšiřování (vydouvání) oslabeného místa může vést až k prasknutí, což způsobí masivní vnitřní krvácení. „Onemocnění nemusí působit žádné potíže, prvními příznaky může být prudká bolest břicha nebo zad, následovaná kolapsovým stavem často doprovázeným poruchou vědomí. Tato komplikace aneurysmatu může být fatální,“ vysvětluje primář chirurgického oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Radim Slováček. Aneurysma nemá specifickou příčinu, nejčastěji se jedná o důsledek degenerativních změn, způsobených například vlivem aterosklerózy. Vyšší riziko vzniku je u kuřáků a osob s vysokým krevním tlakem nebo jiným onemocněním srdce a cév.

Cílem screeningového programu je včas odhalit přítomnost výdutě břišní aorty a v případě nálezu velkého aneurysmatu zahájit preventivní léčbu. „Screeningové vyšetření je určeno pro muže ve věku 65 až 67 let. Provádí se pouze jedenkrát za život. Vyřazujícím kritériem je již probíhající či proběhlá léčba aneuryzmatu břišní aorty nebo již probíhající sledování pacienta se zjištěným aneurysmatem,“ uvedla primářka radiodiagnostického oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Blanka Ludvová a specifikovala další podrobnosti: „Cílová populace bude oslovena praktickým lékařem a bude vyzvána k účasti v tomto programu. Praktický lékař vystaví žádanku a odešle pacienta na ultrasonografické pracoviště zapojené do programu. Po vyšetření se klienti dostaví s výsledkem zpět ke svému praktickému lékaři, který je informuje o výsledku a rozhodne o dalším postupu.“

V případě nálezu rizika odešle praktický lékař pacienta do kardiovaskulárního centra, kde se rozhodne, zda bude nadále sledován, léčen léky či operačně. Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy pouhým sledování a ovlivněním působení rizikových faktorů, jako je správná životospráva či kouření, ale také například podáváním léků. Pokud se výduť zvětšuje, přichází na řadu intervenční léčba: klasická operace nebo endovaskulární terapie přes tříselnou tepnu.

Ing. Lenka Plačková, tisková mluvčí Vsetínské nemocnice