Val. Meziříčí – Něco konexí, něco diplomacie. Občas je zapotřebí obojí, aby se člověk mohl pohroužit do hlubin vesmíru.

Nově se o pravdivosti těchto slov přesvědčili astronomové z Valašského Meziříčí, kteří chtějí pozorovat erupční aktivitu zákrytové dvojhvězdy s označením GJ 3236 Cas pohybující se v souhvězdí Žirafy.

„Sledujeme ji pravidelně sedm let. Je docela čilá, k erupcím na ní dochází v průměru každých deset hodin,“ líčí odborný pracovník zdejší hvězdárny Ladislav Šmelcer. Tentokrát by rád zjistil, na které ze dvou hvězd k erupcím dochází, případně, zda nevznikají v prostoru mezi nimi. To vyžaduje možná i několikadenní pozorování speciálním dalekohledem vybaveným spektrometrem s velkým rozlišením. A takových je na světě jen několik, například v univerzitní observatoři v japonské Nakajamě...

Hvězdáři požádali o přímluvu Petra Heinzla z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, jenž s japonskými kolegy v minulosti spolupracoval na tvorbě teoretických prací o eruptivních hvězdách. Jeho žádosti o tři až pět dnů pozorovacího času na tamním dalekohledu jsou astronomové z univerzity v Kjótu ochotni vyhovět, stanovili si však podmínky.

„S poukazem na to, že dalekohled nemohou využívat zahraniční vědci, požádají o pozorovací čas japonští kolegové s tím, že my budeme spoluřešiteli výzkumného úkolu,“ upřesňuje Šmelcer. Další úskalí představuje sledovací období. „Observatoř přiděluje pozorovací časy s velkým předstihem, na náš projekt přijde řada nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku,“ potvrzuje astronom.

Trable okolo pozorování čiperné dvojhvězdy tím nekončí. Ani japonský dalekohled nezachytí její erupční aktivity v optimálním rozlišení. Nákup takového přístroje v Nakajamě teprve plánují. Aby čas vyměřený pro pozorování současným dalekohledem naplno využili, zaměří se astronomové kromě dvojhvězdy GJ 3236 Cas rovněž na trpasličí hvězdu AD Leonis v souhvězdí Lva.

„Letos v březnu jsme tam zaznamenali přes dvacet erupcí za necelé čtyři dny,“ vysvětluje Šmelcer a dodává, že na příští čtvrtletí mají Japonci domluveno šest pozorovacích nocí. Souběžná pozorování budou probíhat také ve Valašském Meziříčí a Ondřejově.

V hledáčku valašských astronomů se ocitla také zákrytová dvojhvězda s označením NSVS 07453183, nacházející se v souhvězdí Rysa. „Po dvou letech pozorování jsme si téměř jistí, že kolem ní obíhá třetí hvězda s extrémně krátkou dobou oběhu, která činí 412 dnů. Obvykle to bývají desítky let,“ popisuje astronom.

Na dvojhvězdě dochází k dramatickým změnám struktury povrchu. Jejich rozsah má odhalit pozorování obřím dalekohledem, které v Ondřejově chystají na příští jaro. „Je to trochu ‚línější‘ hvězda, ale několik erupcí už jsem na ní pozoroval,“ říká odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny.

Poznámka: Na snímcích je Ladislav Šmelcer u dalekohledu, jímž pozoruje eruptivní hvězdy. Všechny fotografie pocházejí z archivu Hvězdárny Valašské Meziříčí a v případě potřeby je mohu poslat ve větším rozlišení.

Josef Beneš, pracovník pro vztah s veřejností