Prostřední Bečva – Doma je v Prostřední Bečvě, řadí se mezi špičku našich handicapovaných sportovců. S následky dětské obrny a tudíž omezení dosahu dolních končetin se pere tak obdivuhodně, že je přímo radost si s ním popovídat. A protože byl ve druhé polovině atletické sezóny na svých sprinterských tratích velmi úspěšný, pak je to radost dvojnásobná.

Ondro, sezóna skončila, už můžete hodnotit. Co bylo jejím vrcholem?

Určitě mistrovství světa v paraatletice v Paříži. Konalo se v červenci, závodit s nejlepšími sprintery světa byl fantastický zážitek. Jen škoda malého zaváhání na startu, i tak jsem zaběhl na stovce slušný čas 14.81 a obsadil jsem jedenácté místo.

Byl čas se v metropoli nad Seinou mrknout na památky, do Louvru, na Eiffelovku, k Vítěznému oblouku a jinam?

Možná mi nebudete věřit, ale my měli tak nabitý program, že to bylo pořád mezi stadionem a hotelem, tak snad někdy příště. I tak jsem se vracel nabitý novými zážitky, fandilo nám hodně lidí, především děti byly senzační.

Prozradíte další letošní úspěchy?

Pokud jde o úspěchy, bylo jich dost. A jsou podloženy tvrdou přípravou, moc za ni děkuji trenérovi Milanu Nožičkovi i sponzorům. V Olomouci na Czech Open jsem vyhrál stovku a byl druhý na dvoustovce. Na Para Moravia Cupu jsem získal zlato na dvoustovce a bronz na poloviční trati.

Závěr úspěšné sezóny pak byl v Pardubicích, tam se vám dařívá vždycky…

A zadařilo se i tentokrát, třešničkou na dortu je nový český rekord na 200 metrů 30,13, na stovce mi o kousíček utekl. Aspoň mám motivaci na příští rok.

Následuje příprava na halovou sezónu, a co tedy dominuje v myšlenkách na příští kalendářní rok?

Povedlo se mi splnit limit na mistrovství světa v japonském Kobe. Věřím, že klapne nominace. Těším se už teď.

Ještě důležitá věc, ať vás lidé více poznají, co děláte v běžném životě?

Pracuji jako fotograf a moc rád fotím hezké věci.

Tak přeji hezké dny, fotky i atletickou realitu.

Díky za to.

Jan Čada