Val. Meziříčí - Observatoř v Ondřejově u Prahy si děti z astronomického kroužku při Hvězdárně Valašské Meziříčí a jejich rodiče vybrali za cíl sobotní exkurze.
„Chceme, aby děti viděly, kde se dělá skutečná věda, jak vypadají profesionální přístroje a aby si nabyté vědomosti porovnaly se skutečnými zážitky,“ připomíná smysl návštěvy vedoucí kroužku a    odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Radek Kraus.
   V nejstarší, největší a rozsahem činnosti také nejvýznamnější české hvězdárně, patřící Astronomickému ústavu Akademie věd ČR, si členové kroužku prohlédli přes sto let stará pracoviště vybavená původní technikou i muzeum, prošli se „radarovou loukou“ s velkými slunečními radioteleskopy a spatřili největší dalekohled v naší zemi.
   „Nese jméno předního českého astronoma Luboše Pereka, jenž se v 60. letech minulého století zasloužil o jeho vybudování a nedávno zemřel ve 101 letech,“ vypráví pracovník hvězdárny Pavel Suchan a přidává úctyhodné parametry přístroje: Hlavní zrcadlo má průměr 2 metry, tubus s objektivem, protizávažím a dalšími částmi váží 83 tun, dalekohled je umístěn v otočné kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 195 tun.
   Jedinečných zážitků si však mladí astronomové odnesli mnohem více. Vždyť vzít do dlaně opravdový meteorit nebo si sáhnout na drobný úlomek Měsíce se člověku nepoštěstí každý den. A co teprve možnost pohladit si plyšového „astronauta“ Krtečka, kterého vzal do vesmíru americký kosmonaut Andrew Feustel, nebo se podepsat vesmírným perem, jehož vývoj přišel na 1 milion dolarů...
   „Bylo to naprosto super,“ hodnotí návštěvu Adam Pěnička, jehož překvapilo průvodcovo sdělení, že už není třeba stavět větší dalekohled. „To je možná pravda, protože je obrovský,“ souhlasí jedenáctiletý astronom. O čtyři roky staršího Vojtěcha Kočára nejvíce zaujala trojice slunečních radioteleskopů. „Dalekohled je sice fajn, ale tohle mi přišlo zajímavější. Vůbec jsem nevěděl, že takové radioteleskopy u nás máme,“ přiznává. Libuši Krausovou nadchly nejen obří rozměry dalekohledu. „Super bylo i to, že jsem si mohla sáhnout na meteorit a na Krtka, který byl ve vesmíru,“ říká jedenáctiletá školačka.
Mgr. Josef Beneš