Ústavní soud přehlédl pozitivní diskriminaci ve sporu o odškodnění romských rodin. Vsetín podává stížnost na ČR k Evropskému soudu
Ústavní soud přehlédl pozitivní diskriminaci ve sporu o odškodnění romských rodin. Vsetín podává stížnost na ČR k Evropskému soudu
Bývalý "pavlačák" obývaný Romskými rodinami. foto: MěÚ Vsetín

Vsetín – Ústavní soud odmítl většinu ústavních stížností, které podalo město Vsetín ve sporech o odškodnění pro romské rodiny, jež v minulosti obývaly pavlačový dům u polikliniky a vystěhovaly se mimo Vsetín. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) s rozhodnutími Ústavního soudu nesouhlasí, město podává stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Město Vsetín má za to, že v tomto téměř 20 let trvajícímu sporu bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Z tohoto důvodu mu nezbývá jiná možnost než podat stížnost proti České republice k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V řízení o stížnosti může Evropský soud pro lidská práva konstatovat, že došlo či nedošlo k porušení Úmluvy o lidských právech a případně přiznat zadostiučinění.

„Ukázalo se, že pro tuto poněkud specifickou skupinu žalobců pravidla soudního procesu tak úplně neplatí. Každý jiný žalobce by soudní spor, pokud by nepředložil relevantní skutková tvrzení, prohrál. V tomto případě je však zřetelná snaha soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí. Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy ve vztahu k sociálně z(ne)výhodněným menšinám, vyúsťující v nutkavý pocit potřeby nápravy historické křivdy, jejichž východiskem se jeví být zvýhodnění či pozitivní diskriminace těchto skupin. Přestože s tímto pojetím chápáním práva zásadně nesouhlasíme, musí město toto vidění světa, mimo jiné nezakotvené v žádném předpisu trpně snášet. Jde totiž pouze o to, jak konkrétní soud chápe a vykládá Listinu základních práv a svobod. Ústava byla vydána v roce 1993 a té době by zcela jistě nikdo práva občanů dle ní takto nevykládal, “ komentoval rozhodnutí Ústavního soudu starosta Jiří Čunek a pokračoval: „Nakonec samo město uplatnilo pozitivní diskriminaci tím, že těm, kteří neměli žádný nárok, poskytlo ze sociálních důvodů bydlení. Je to však samosprávné rozhodnutí města, které není možné uplatňovat v soudním řízení, ve kterém si musí být strany sporu rovny.“

Nejvyšší soud rozhodl na konci roku 2023 o odškodnění čtyř romských rodin, které v minulosti obývaly dnes již neexistující pavlačový dům u polikliniky, podílely se na jeho devastaci, neplatily nájemné, a přesto se dočkaly finanční pomoci od města ve formě bezúročných půjček na zajištění nového bydlení, když musel být pavlačový dům zbourán. Po vleklých soudních sporech přiřkl Nejvyšší soud žalobcům odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun. Ústavní soud následně odmítl většinu ústavních stížností města. Rozsudky Nejvyššího soudu jsou tak konečné.

O nákladech řízení rozhodl zatím nepravomocně Krajský soud v Ostravě, podle kterého náleží právní zástupkyni romských rodin 5,35 milionu korun. Tuto výši považuje Vsetín za nehoráznou, a přesto proti tomuto rozhodnutí podali žalobci prostřednictvím právní zástupkyně odvolání. Město se proti tomuto rozhodnutí také odvolalo.

Mgr. Jana Raszková, tisková mluvčí MěÚ Vsetín