Val. Meziříčí - Kvalita ovzduší zajímá každého z nás. Jak je to tedy s ovzduším ve Valašském Meziříčí? Jaké jsou hlavní problémy a co ho vlastně ovlivňuje? Lze považovat současnou situaci se stavem ovzduší ve městě za vážnou? Otázky související s tímto tématem jsme položili Mgr. Robertu Skeřilovi, Ph.D. z Českého hydrometeorologického ústavu Brno.
Jak a kde se měří kvalita ovzduší ve Valašském Meziříčí?
Ve Valašském Meziříčí měříme od podzimu roku 2015 kvalitu ovzduší v areálu ZŠ Křížná. Jedná se o automatickou měřicí stanicí, která okamžitě předává hodnoty prašnosti PM10 a PM2,5 na web ČHMÚ. Kromě automatické stanice zde také probíhá odběr benzenu a karcinogenního benzo[a]pyrenu, avšak tyto analýzy musí projít laboratoří a zveřejňují se pouze jednou ročně v ročenkách ČHMÚ.
Jaké jsou výsledky měření?
Výsledky do značné míry závisí na chladné části roku - topné sezóně. V roce 2016, kdy byly zimy mírné, nedošlo k překročení imisního limitu pro PM10 ani pro PM2,5. V roce 2017 byly leden a únor velmi chladné, panovaly zhoršené rozptylové podmínky, denní imisní limit pro PM10 bude překročen, roční imisní limit pro PM10 a PM2,5 pravděpodobně ne. Z hlediska benzenu nedochází k překročení imisního limitu, měřené hodnoty jsou mírně nad polovinou limitu. Benzo[a]pyren imisní limit dlouhodobě překračuje již od roku 2013, kdy měření započalo.
Kde mohou lidé nalézt výsledky měření?
Aktuální situace je na stránkách ČHMÚ - www.chmi.cz. Po kliknutí na záložku „OVZDUŠÍ“ těsně nad zobrazenou mapkou se zobrazí mapa se stanicemi kvality ovzduší vybarvená podle indexu kvality ovzduší. Po rozkliknutí je možné se podívat přímo i na hodnoty. Dlouhodobější data o kvalitě ovzduší jsou pak v ročenkách, které jsou rovněž online dostupné na stránkách ČHMÚ: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html
Co je hlavní důvod znečištění ovzduší ve městě?
Vlivů je více. Asi nejvýznamnější je vliv lokálních topenišť v topné sezóně, které ovlivňují jak koncentrace prašnosti, tak benzo[a]pyrenu. Svůj vliv má i doprava ve městě, zvláště pokud není plynulá - brzdění a rozjíždění. Doprava však působí především lokálně v těsné blízkosti komunikací. Svůj vliv má pochopitelně i průmysl ve městě a rozhodně nezanedbatelný je dálkový transport znečištění při severním až severovýchodním proudění.
Jak je na tom Valašské Meziříčí ve srovnání s jinými městy ve Zlínském kraji?
Valašské Meziříčí má srovnatelnou kvalitu ovzduší s dalšími většími městy Zlínského kraje. Odlišuje se právě při proudění znečištěného ovzduší ze severu - ze Zlínského kraje je asi nejblíže Polsku a Moravskoslezskému kraji a je tak více ovlivněno dálkovým transportem. Oproti dalším lokalitám jsou zde však měřeny vyšší koncentrace benzo[a]pyrenu.
Považujete současnou situaci se stavem ovzduší ve Valašském Meziříčí za vážnou?
Znepokojující jsou právě ty vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu. V Moravskoslezském kraji a Polsku jsou ještě vyšší, část těchto koncentrací lze tedy rozhodně připsat i dálkovému transportu. Avšak emise této látky v ČR jsou z více než 95 % způsobeny lokálními topeništi a těch je ve Valašském Meziříčí a okolí dostatek na to, aby byly koncentrace vysoké i bez dálkového transportu. Z hlediska prašnosti hodně závisí na topné sezóně. Jak jsem již uvedl, v roce 2016 k překročení žádného imisního limitu pro prašnost nedošlo, v roce 2017 bude určitě překročen imisní limit pro denní koncentraci PM10. Nicméně tento limit bude určitě v roce 2017 překročen minimálně na dalších 35 stanicích v ČR, což je důsledek velmi špatných rozptylových podmínek a nízkých teplot ze začátku roku, kdy k většině dní s překročenou hodnotou imisního limitu došlo. Ve Valašském Meziříčí došlo k 28. 11. 2017 k 53 dnům s překročenou hodnotou imisního limitu, přičemž 38 jich bylo do 18. 2. 2017. Zákon 201/2012 Sb. povoluje pouze 35 překročení za kalendářní rok - čili splněno bylo již v únoru.
Jaké konkrétní kroky by se podle Vás měly učinit pro ozdravění ovzduší ve městě?
Určitě maximální podpora výměny kotlů - jako opravdu „čistá“ varianta jak z hlediska prašnosti, tak z hlediska benzo[a]pyrenu jsou kotle na zemní plyn nebo tepelná čerpadla. Lokální topeniště jsou hlavním zdrojem prašnosti ve Zlínském kraji a ke zlepšení kvality ovzduší tak mohou přispět především ony. Dalším opatřením je zajistit co nejplynulejší dopravu – měření ukazují, že pokud doprava jede plynule, tak se koncentrace prašnosti v její blízkosti téměř neliší od pozaďových hodnot (i u dálnice). Naopak časté brzdění (emise z otěrů brzdového obložení, pneumatik, vozovky) a rozjíždění (vysoká spotřeba) způsobují nárůst koncentrací v těsné blízkosti křižovatek a ucpaných komunikací.
Co je hlavní příčinou smogových situací?
Na území ČR se smogové situace vyskytují především při zhoršených rozptylových podmínkách - typicky při teplotní inverzi. Ty se nejčastěji vyskytují v zimním období, kdy jsou navíc v provozu lokální topeniště. Ale velmi důležité je také proudění větru (při inverzi i ve vyšších vrstvách atmosféry). Pro Moravu je kritické, pokud převládá severní a severovýchodní proudění, kdy se postupně od severu k jihu dostává znečištěný vzduch z Polska a Moravskoslezského kraje. Takto znečištěný vzduch pak doputuje až do Vídně, kde se zastaví až o Alpy. Tento dálkový transport je např. zodpovědný za únorové smogové epizody.
Proč k nim dochází?
Již jsem zmínil v minulém odstavci - při teplotní inverzi prakticky nefouká, škodliviny se nemohou rozptýlit a zůstávají v území „jako pára pod pokličkou“. Pokud navíc proudí mírný severní až severovýchodní vítr, koncentrace prašnosti většinou okamžitě začnou růst.
Často se na sociálních sítích setkáváme s názorem, že největším znečišťovatelem ovzduší ve městě jsou průmyslové podniky, například Deza. Můžete nám to potvrdit, nebo vyvrátit? Kdo je tedy největším znečišťovatelem ovzduší ve Valašském Meziříčí?
Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. DEZA, ale i další průmyslové podniky mají samozřejmě vliv na kvalitu ovzduší a nemusí jít pouze o prašnost, kvůli které se vyhlašují smogové situace. Ale stejně tak ke koncentracím přispívají lokální topeniště, doprava, zemědělství a dálkový transport. Vznikne mix, který nelze bez dlouhodobějšího měření a náročných chemických analýz jednoduše klasifikovat. ČHMÚ již s identifikací zdrojů znečištění ovzduší začíná, ale jde o drahou a časově velmi náročnou činnost, která je v první fázi zaměřena na Ostravsko a Třinecko, kde ČR prozatím z hlediska ovzduší nejvíce tlačí bota.
Všichni chceme dýchat čistý vzduch. Co pro to máme udělat?
Určitě se zamyslet nad výměnou kotle, pokud máme již nějaký starší a nevyhovující – k roku 2023 dle zákona musí být všechny nevyhovující kotle vyměněny. Ale i pokud máme dobrý kotel, nebo se k výměně teprve chystáme, tak je důležité, čím se topí a jak se topí. Určitě nespalovat odpad, plasty, atp. Dřevo až po 2 letech schnutí. A zajistit dostatek vzduchu pro topení - bez dostatku kyslíku nehoří palivo správně a vzniká vyšší množství karcinogenních polyaromátů. A samozřejmě pokud nemusíte po městě popojíždět autem a můžete se svézt MHD, tak emise prašnosti a oxidů dusíku také poklesnou. V neposlední řadě existuje ještě jeden zdroj prašných částic - kouření. To samozřejmě není nikde evidováno, přesto z měření ultrajemných částic vyplynulo, že dobře udržovaný autobus s dieslovým motorem normy EURO 6 ujede až 6 km, než vyprodukuje tolik částic, co jedna cigareta.
Děkujeme za rozhovor.
Ing. Renata Votrubová, tisková mluvčí MěÚ Val. Meziříčí
