Val. Meziříčí (eš) Nejstarší profesionální ekologické poradně v bývalém Československu je třicet let. Založili ji ochránci přírody ve Valašském Meziříčí, a působí tady dodnes.
   „Zprvu jsme neměli ani telefon, lidé sem museli se svými problémy docházet osobně. O poradně se dozvídali z rozhlasu po drátě, který byl v té době nejpohotovějším komunikačním prostředkem,“ vzpomíná ekolog Milan Orálek a dodává, že sdíleli kancelář s inspektory veřejného pořádku, podle svých uniforem přezdívaných „šedý mor“. Inspektoři měli svou autoritou, případně i pokutou zasáhnout v situacích, kdy vysvětlení nebo poučení od ochránců přírody nestačilo.
   Jubileum poradny i přípravného výboru vsetínského okresního výboru svazu ochránců přírody, který vznikl o deset let dříve, si téměř třicet pamětníků připomnělo v pátek ve valašskomeziříčském M-klubu. „První podnět, který jsme od lidí dostali, se týkal poškozování veřejné zeleně na zdejším sídlišti Křižná,“ doplňuje Orálek s tím, že po listopadové revoluci byla poradna doslova zavalena dotazy a podněty, poukazujícími na znečišťování životního prostředí.
   Na kuriozním zásahu se v zimě 1989 podílel Dušan Jurek. „Lidé nás upozornili na labuť, která uvázla v ledu na zamrzlé Rožnovské Bečvě. Ve snaze vyprostit se z ledového sevření si poranila nohu, a proto jsme ji museli opatrně vysekat. Do péče si ji vzal jeden dobrovolník, který labuť vyléčil,“ vypráví šestasedmdesátiletý nestor místních ochránců přírody.
   Snad největší současnou starost ekologů představují velké šelmy. Zvláště v Beskydech, které jsou jedinou oblastí v Česku, kde vedle sebe žijí medvěd, vlk i rys. „Jejich populace se sice stabilizuje, ale vyhráno nemají. Největším nebezpečím jsou pro ně pytláci a narůstající doprava. V Beskydech jsme v roce 2015 zaznamenali tři rysy sražené na silnicích,“ konstatuje Michal Bojda z olomoucké pobočky Hnutí Duha, jenž se výzkumem a ochranou velkých šelem zabývá přes deset let.