Začínáme s výsevy zeleninových paprik. Vyséváme do propařeného nebo supresivního výsevního substrátu. Osivo klíčí nejlépe při teplotě dvacet osm až třicet stupňů Celsia. Jakmile se rozvinou děložní lístky, přesadíme je do kontejnerů. Vyséváme rovněž salát, rajčata, celer, rané košťáloviny a majoránku s bazalkou. Z  balkónovek si můžeme z výsevu vypěstovat klasické muškáty, delší dobu potřebují i petúnie nebo gazánie a jiřinky.
   Supresivní výsevní substrát je připraven ze směsi rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak i k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami, dále je obohacen o houbu Trichoderma virens, která aktivně potlačuje původce houbových onemocnění (rodů Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia), které způsobují padání a odumírání klíčících a vzcházejících rostlin. Také je obohacen o houbu Metarhizium anisopliae, která představuje účinnou prevenci před poškozením hmyzími škůdci, napadajícími kořenový systém rostlin, např. před larvami kovaříků (tzv. drátovců), lalokonosců, chroustů a chroustků, krtonožek, osenic a řady dalších. Tato houba působí i na hmyzí škůdce, kteří v půdě prodělávají pouze část svého vývoje (např. třasněnky).
   Pokud nemrzne a není na záhonech vrstva sněhu, začneme s výsevy mrkve a petržele. Tyto zeleniny klíčí velmi dlouho a časným výsevem získáme několik týdnů náskok.
   Do studeného pařeniště můžeme podle počasí již začít s výsevy ředkviček.
Jindra Zvěřinová, vedoucí úseku zahrady, Zahradní centrum pod kloboukem Valašské Meziříčí