Semetín, Vsetín - Členové mysliveckého spolku ze Semetína kromě péče o pronajatou honitbu pomáhají i Městským lesům Vsetín při péči o les. V letošním roce se myslivci zapojili do obnovy lesního porostu v lokalitě Drastihlava, kde vysázeli 2200 sazenic stromů, z nichž bylo 1800 smrků a 400 buků. Podílejí se tak na splnění zalesňovacího plánu, podle něhož městské lesy ročně pravidelně sadí kolem 30 tisíc nových stromků. Letos to však bude téměř dvojnásobek, a to z důvodu napadení porostů kůrovcem.
Kromě péče o zvěř a samotného sázení se semetínští myslivci zapojili i do údržby areálu kolem chaty Nivka, kde provedli opravu stávajících laviček, na nichž vyměnili dřevěné části a obnovili ochranný nátěr. „Veškerou naši činnost při brigádách vždy konzultujeme s lesním hospodářem Městských lesů Vsetín, tak aby naše činnost byla smysluplná,“ uvedl za myslivce Zdeněk Novosad. Například oprava posezení na Nivce jistě přišla vhod nejen uživatelům chaty, ale také projíždějícím cyklistům či turistům.
Sázení nových stromků do vytěžených lokalit zase pomáhá k obnově lesního porostu. Celkem Městské lesy Vsetín ročně vysadí v průměru 30 tisíc sazenic. „Letos to bude více, a to i kvůli kůrovci, který si vynutil vykácení některých porostů mimo plán těžby. Zatím jsme vysadili 51 tisíc sazenic a další budou pravděpodobně následovat na podzim, pokud to umožní počasí a bude co sázet,“ uvedl lesní hospodář Stanislav Gajdošík s tím, že vlastní školka sice produkuje mladé stromky, ale kapacitně nestačí pokrýt požadavky. Na trhu však je a bude problém listnaté sazenice, které Městské lesy Vsetín preferují, sehnat. „Zvýšená potřeba sazenic vyplynula z toho, že na jaře vysazené stromky z důvodu rychlého nástupu suchého počasí z asi 30 procent zaschly. Chtěli bychom proto místo nich dosadit nové,“ dodává Gajdošík.
Městské lesy Vsetín se starají celkem o 842 hektarů lesů, které jsou ve vlastnictví města. Nejvíce městských lesů se nachází v katastrálním území obcí Ratiboř, dále pak Vsetín, Jasenka, Rokytnice a Lhota. Smrkové porosty přitom zabírají z celkové rozlohy 60 %, buky tvoří 30 % porostu a 10 % připadá na ostatní dřeviny – jedli, modřín, douglasku, lípu, dub, habr či jasan.
Ani vsetínským městským lesům se nevyhnuly problémy s kůrovcem. „Od roku 2015 evidujeme jeho zvýšený výskyt. Každý rok se vytěžíme přibližně 2000 kubíků napadené dřevní hmoty,“ informuje Gajdošík s tím, že se zatím nejedná o kalamitní stav. Napadené stromy se totiž nacházejí v různých lokalitách a netvoří souvislou plochu. Zatím se daří napadené dřevo včas vytěžit a asanovat, ale současné teplé a suché počasí kůrovci přeje, takže je možné, že se situace bude zhoršovat.
Vzhledem ke kůrovcové kalamitě v celé České republice je trh se dřevem přesycen a jeho cena se dostává až k hranici výrobních nákladů. Mladé stromy do věku 40 let, které kůrovec napadne, jsou navíc vhodné pouze ke štěpkování. „V tomto případě stromy lesníci pokácejí a specializované firmy je přímo na odvozním místě štěpkují. „Zde již ani výrobní náklady nepokryjí tržby za štěpku. Ale toto dřevo se prostě musí zlikvidovat, abychom šíření kůrovce co nejvíce omezili,“ uzavírá Gajdošík, který věří, že se stav městských lesů podaří udržet a nepostihne je obdobný kalamitní stav, jako jiné oblasti republiky.
Jiří Žůrek
