Val. Meziříčí – Když pan Jaroslav Veselý (52), kuchař ze Stříteže u Valašského Meziříčí, v roce 2022 poprvé vstoupil do Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, netušil, že se stane místem, které mu doslova zachrání život – a to hned dvakrát. Dnes, téměř dva roky po jeho půlroční hospitalizaci, se s vděčností ohlíží za péčí, jaké se mu zde dostalo.

Jeho obtíže začaly v roce 2022 silnými dýchacími potížemi, které mu výrazně komplikovaly každodenní život. Po přijetí do nemocnice mu zdravotníci diagnostikovali oboustrannou plicní embolii, což byl stav, jenž bezprostředně ohrožoval jeho život. „Saturace kyslíku v mém těle byla pouhých 42 %, což je hluboko pod hranicí bezpečných hodnot. Lékaři mi tehdy zachránili život,“ vzpomíná pan Jaroslav.

Bohužel problémy tím neskončily. Na začátku roku 2023 byl do nemocnice přijat znovu, tentokrát kvůli komplikacím s břišní kýlou a stenóze hlasivek, která vyžadovala zavedení tracheostomie. I v tomto případě zdravotníci opět prokázali svou profesionalitu a odhodlání. „Pár dní po přesunu na oddělení následné péče došlo k ucpání tracheostomie. Upadal jsem do bezvědomí, ale personál okamžitě zareagoval, aktivoval ARO tým a zachránil mi život. Bylo to podruhé, co jsem jim vděčil za svůj život,“ vypráví pan Veselý.

Během svého dlouhého pobytu, který trval celkem osm měsíců, prošel několika odděleními od ARO přes intermediární až po následnou péči. „Musím říct, že personál byl neuvěřitelný. Každou chvíli se mě někdo ptal, jestli něco nepotřebuji, a vždy se ke mně chovali s respektem a lidskostí. Sestřičky a bratři měli na tváři neustále úsměv a dokázali se vcítit do pocitů pacienta, což je pro nás, pacienty, nesmírně důležité,“ popisuje pan Jaroslav svou zkušenost.

Dnes jeho zdravotní stav stále vyžaduje pravidelné kontroly i užívání velkého množství léků, ale jeho optimismus a dobrá nálada jsou nakažlivé. „Navštěvuji plicní ambulanci, ambulanci bolesti a ORL v Nemocnici AGEL Nový Jičín na kontrolu tracheostomie. Denně užívám 24 tablet a další léky, ale díky péči, kterou jsem dostal, se cítím silnější,“ říká.

A co panu Jaroslavovi nejvíce pomáhalo během těžkých chvil? „Rodina, hlavně sourozenci a jejich děti. A pak myšlenky na mé největší záliby – výrobu domácích uzenin, vaření a jízdu na motorce,“ přiznává s úsměvem. Na závěr má pan Jaroslav jasný vzkaz pro všechny pacienty: „Do Nemocnice AGEL ve Valašském Meziříčí se nemusíte bát jít. Zdravotníci zde odvádějí špičkovou práci jak po lékařské, tak lidské stránce,“ uzavírá svůj příběh.

Díky jeho slovům i činnosti zdravotníků se tak potvrzuje, že Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí není jen místem léčby, ale i symbolem naděje, lidskosti a špičkové péče.

Mgr. Radka Miloševská, tisková mluvčí AGEL a.s.