Rožnov – Ve dnech 30. ledna – 2. února 2018 proběhla ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. R. konference Poslání a budoucnost muzeí v přírodě v České republice. Konferenci předcházely čtyři workshopy odrážející čtyři výsledná témata:
- definice muzea v přírodě
- prezentace v muzeích v přírodě
- ekonomika a marketing
- legislativa
   Konference se zúčastnilo okolo 150 pracovníků národopisných muzeí v přírodě, archeoskanzenů, památkových objektů včetně technických památek a soukromých muzeí, konferenci obohatili také zástupci několika univerzit a Akademie věd ČR. Dohromady byla zastoupena téměř šedesátka institucí. Za významnou považujeme účast zástupců krajských úřadů, kteří svou přítomností potvrdili, že jim není lhostejné fungování muzeí v jejich regionech. Spolupořadatelem konference bylo Ministerstvo kultury České republiky, které zastupoval ministr kultury Ilja Šmíd, jeho náměstek pro oblast kulturního dědictví Vlastimil Ouroda, ředitel Odboru muzeí Pavel Hlubuček, ředitel Odboru příspěvkových organizací Michal Mejdrech a ředitelka Odboru regionální a národnostní kultury Zuzana Malcová. Všichni ředitelé, kteří mají ve své gesci muzea v přírodě zřizovaná Ministerstvem kultury, se zapojili do konference aktivně se svými příspěvky.
   Konference tedy splnila první z vytyčených cílů – vytvořit fórum pro výměnu názorů a zkušeností napříč obory a typy organizací a také poskytnout inspirační zdroj drobnějším institucím často s malými finančními zdroji, které prozatím nejsou členy Českého svazu muzeí v přírodě – našeho oborového sdružení.
   Splněn byl také druhý cíl – přehodnotit stávající definici muzea v přírodě a vše co s ní souvisí. Závěry z této diskuze podrobně shrnul docent Daniel Drápala, vedoucí Ústavu evropské etnologie Masarykovy univerzity. Jeho text se stane součástí knihy věnované problematice českých muzeí v přírodě, která vyjde začátkem příštího roku. Hlavní myšlenkou, na které se účastníci konference shodli, je fakt, že muzea v přírodě již nelze vnímat pouze prizmatem etnologické vědy. Ačkoliv nám stále dělá trochu problém odpoutat se od národopisného a historického chápání těchto institucí, musíme mezi ně zahrnout i další, které zobrazují jiné části života a kultury lidí – technické památky, expozice bývalých dolů, vojenských opevnění, archeologická muzea v přírodě a řadu dalších. Zásadním předpokladem, abychom mohli muzeum v přírodě nazývat muzeem, je jeho přísně odborná koncepce, vhodně a atraktivně interpretovaná návštěvníkům.
   Netřeba připomínat, že zvláště průvodci a lidé, kteří se setkávají s návštěvníky, jsou zosobněním všeho snažení odborníků. Jejich práci stejně jako samotným způsobům prezentace byl věnován druhý blok. Nejzásadnějším poselstvím, které konference v tomto ohledu přinesla, je důležitost systematické práce s průvodci a všemi pracovníky muzeí v přírodě, kteří přicházejí do kontaktu s návštěvníky. Zazněly také výhody a nevýhody spolupráce s nemuzejním prostředím – se spolky tzv. živé historie (living history).
   Ekonomické i společenskovědné analýzy dokázaly přínos muzeí v přírodě pro společnost. Ukázalo se, že ač k existenci muzea nezbytné, jsou témata z oblasti ekonomiky a marketingu pro řadu muzeí doposud těžko uchopitelnými. Příspěvky na toto téma ukázaly, jak užitečné jsou ekonomické a marketingové nástroje při plánování rozvojových akcí muzeí a jak důležitá je práce s vlivovými a zájmovými skupinami. Muzea v přírodě jsou velkou atraktivitou a vytvářejí si věrné návštěvníky, kteří se rádi vracejí. Nebylo by však moudré nechat se tímto úspěchem ukolébat. Naopak je potřeba o to více pracovat na nových produktech a způsobech interpretace, které osloví veřejnost a budou vést nejen k ponaučení, ale také k bourání společenských stereotypů i k budování pozitivního vztahu lidí ke kulturnímu dědictví naší země.
   Poslední blok věnovaný legislativě poprvé v historii veřejně otevřel téma nesouladu požadavků muzejního zákona a zákona o památkové péči se stavebním zákonem a zákonem o požární ochraně. Prováděcí vyhlášky k těmto zákonům v současné době neumožňují muzeím v přírodě, aby transferovaly stavby z původních míst nebo stavěli repliky a vědecké rekonstrukce v souladu s autenticitou těchto staveb a s dostatečným respektem k tradičním technologiím. Ačkoliv je tato otázka diskutována muzei v přírodě již řadu let, poprvé se do ní podařilo zapojit také zástupce dotčených orgánů krajských správ, hasičský záchranný sbor a další významné instituce. Výsledkem debaty je zjištění, že chybí pevné ukotvení termínu muzeum v přírodě v Zákoně o sbírkách muzejní povahy. Teprve po napravení tohoto nedostatku bude možné předložit k projednání pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu.
   Součástí konference bylo uspořádání pěti pracovních skupin, z nichž tři se věnovaly aktualizaci metodiky pro muzea v přírodě. Obzvláště významným počinem v této souvislosti je vytvoření komplexního návrhu pasportu, který by měl být součástí dokumentace ke každému sbírkovému stavebnímu objektu v muzeu. Čtvrtá pracovní skupina se věnovala již zmiňované otázce změn v legislativě a poslední skupina otevřela ožehavé téma hranice mezi veřejnou službou a komercí, která v očích odborníků odděluje muzea v přírodě od zábavních parků. Tato problematika však byla diskutována v mnohem širších souvislostech a pracovní skupina musela nakonec vyhodnotit, že se jedná o problematiku, která si zaslouží samostatný seminář a vlastní definici.
   Konference Poslání a budoucnost muzeí v přírodě po několika desetiletích umožnila mezioborové setkání, jehož výsledky se promítnou do aktualizace metodiky pro muzea v přírodě i do tvorby nové střednědobé strategie rozvoje muzeí v přírodě v České republice. Otevřela zároveň řadu témat, o kterých se prozatím mezi českými muzejníky nediskutovalo. Jedním z největších přínosů bylo ale také jedinečné setkání odborníků z naprosto různorodých institucí, které, jak doufáme, povede k bližší spolupráci a mezioborovému dialogu, jenž podpoří poslání a zajistí budoucnost českých muzeí v přírodě.
   Více k závěrům konference v článku na webové stránce http://muzeavprirode.cz/dojmy-z-konference-ocima-radka-bryola/#more-320.
Valašské muzum v přírodě