Valašsko – K oblíbeným únorovým akcím Muzea regionu Valašsko patří Zámecký masopust na zámku Vsetín. Letošní ročník musel být stejně jako další podobné akce v regionu zrušen kvůli koronaviru. Pojďme se tedy na fašanky vydat alespoň prostřednictvím malého ohlédnutí s etnografkou muzea Miladou Fohlerovou.

Hojnost před dlouhým půstem
Masopust byl za dob našich předků několikatýdenním časem hojnosti jídla a zábavy. Dnes se zúžil na jednodenní slavnost, jako připomínku krásné tradice. Celé období začíná 7. ledna (den po Třech králích) a končí pochováním basy o půlnoci na Popeleční středu, která 40 dnů před Velikonoční nedělí startuje období půstu. Délka masopustu je tedy různá, podle toho, na kdy v daném roce vychází Velikonoce, jež se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Letos masopust končí v úterý 16. února. Naši předci by se do té doby snažili ještě co nejvíce najíst a pobavit, aby se připravili na několik týdnů strádání. Hojnost jídla se podle tradice měla pozitivně projevit i na větším blahobytu v dalším průběhu roku.

Nejlepší čas pro zabijačku
Během masopustu se také konalo nejvíce zabijaček. Chladné počasí totiž umožňovalo delší uchování masa a tuku, zabijačkové produkty navíc poskytly lidem dostatečnou výživu v době tenčících se zásob z poslední úrody. Jídelníček většiny Valachů se tak v tomto období obohatil o uzené maso, klobásy či slaninu. Na Valašsku tyto zabijačkové speciality patří dodnes k tradičním výslužkám při masopustních obchůzkách. Slanina se rovněž stala součástí mnoha masopustních písní.

Masopust = koblihy
Součástí masopustní výslužky je odedávna i pečivo, které mělo v minulosti i obřadní funkci a hospodář ho nosil na pole, aby tak zajistil bohatou úrodu. Nejen v našem regionu jsou s fašanky nejčastěji spojeny koblihy. Smažené pečivo z kynutého těsta bylo oblíbené nejen pro svou chuť, ale i mastnotu. Na Valašsku se připravovalo na sádle, kterého bylo v tuto dobu díky četnosti zabíječek dostatek. Nejčastěji byly plněny švestkovými povidly. Na Zámeckém masopustu Muzea regionu Valašsko si můžete každoročně pochutnat i na netradičních pečených koblihách. Recept najdete ZDE.

Nejvíc zábavy na závěr
Nejveselejší fází celého období masopustu byly jeho poslední tři dny. Fašanky či končiny měly od neděle do úterý prakticky tentýž obsah. Probíhaly obchůzky masek s tancováním, hudbou, jídlem a pitím. Někde to bývalo všechny tři dny, jinde jen v neděli či jiný den. Dnes se masopustní veselí sjednotilo povětšinou na sobotu, a to včetně pochovávání basy, které dříve v úterý před půlnoci uzavíralo celý masopust.

Mezi maskami i Číňan s rouškou
Když se ještě vrátíme k masopustní obchůzkám, jejich ústřední maskou na Valašsku byl a je medvěd, který symbolizuje plodnost a prosperitu. Tanec s ním má tyto vlastnosti přenést na tanečnici i celé hospodářství. Ve většině průvodů nechybí ani ženich s nevěstou. V období masopustu se totiž dříve konalo nejvíc svateb. Mezi starobylé masky patří také cigánka (plodnost) a žid (zámožnost). Ve fašankových průvodech se vyskytuje také spousta masek zvířecích, z těch lidských jsou to především postavy parodující různá povolání, jako policajt nebo doktor a nechybí ani pohádkové či filmové postavy. Často se objevují i masky reagující na aktuální společenské dění. Už loni byl v jednom z průvodů k vidění například Číňan s rouškou proti koronaviru. I z toho je víc, než patrné, že tradice masopustu na Valašsku stále žije.

Více podobností o masopustu na Valašsku najdete na stránkách www.muzeumvalassko.cz.
Jiří Koňařík, propagační pracovník Muzeum regionu Valašsko, p. o.