Zlínský kraj – Dojemná, vtipná, plné emocí a lidskosti. Taková je tragikomedie Garderobiér z pera britského dramatika Ronalda Harwooda, který je považován za skutečného mistra ve svém oboru. Nadčasový příběh o lásce k divadlu a smyslu života v režii Šimona Dominika měl na jevišti Městského divadla Zlín premiéru o uplynulém víkendu.
Nadčasový příběh o lásce k divadlu a smyslu života
Garderobiér se odehrává za 2. světové války v lednu 1942, kdy divadelní společnost chystá již 227. reprízu Krále Leara. V centru příběhu stojí Sir, stárnoucí herec a principál, který bojuje nejen s vlastními limity a očekáváními publika, ale také s pochybnostmi o smysluplnosti divadla. Jeho garderobiér Norman je oddaným společníkem, který pro svého pána udělá cokoliv – otázkou však zůstává, zda to stačí na to, aby se Sir vyrovnal s vlastní smrtelností.„V anglickém divadle je slovo vším, a Garderobiér je skvostným příkladem brilantního, ironického dialogu, což pro mě představuje největší radost,“ říká režisér inscenace Šimon Dominik, který Harwoodovu hru vyzdvihuje pro její chytré, jemně humorné, a přesto hluboce lidské zpracování.
Autor se ve hře opírá o své vlastní zážitky – sám působil pět let jako garderobiér slavného herce Donalda Wolfita, což dílu dodává jedinečnou autenticitu.
Herecký koncert
Hlavních rolí se ujali Luděk Randár jako Sir a Gustav Řezníček coby garderobiér Norman. Luděk Randár ztvárňuje Sira s působivou směsí charismatu, tragiky a únavy, čímž odhaluje vnitřní svět herce, který čelí fyzickému i emocionálnímu vyčerpání.
„I když se ocitáme v Anglii uprostřed 2. světové války, není to náhled do historie. Hereckou práci jako poslání nám autor představuje s milou nadsázkou, humorem, ale také opravdově a jímavým způsobem, který vede k zamyšlení a třeba i dojetí. Je to krásné divadlo se vším všudy,“ říká Luděk Randár.Naopak Norman v podání Gustava Řezníčka přináší do hry jemnou ironii, klid a loajalitu, které kontrastují se Sirovým temperamentem a dodávají jejich vztahu hloubku a napětí.
„Vnímám téma hry Garderobiér jako velmi vrstevnaté a rozsáhlé. Mojí hlavní motivací pro herecké povolání byla vždycky možnost pohrávat si na jevišti s emocemi, což mi role Garderobiéra skýtá ve vrchovaté míře,“ myslí si Gustav Řezníček.Scénograf Karel Čapek a kostýmní výtvarnice Petra Krčmářová ve svém výtvarném pojetí na jevišti oživují obraz zákulisí zájezdového divadla v autentických dobových kostýmech. Současně diváci zhlédnou sugestivní a vizuálně atraktivní scény ze Shakespearova Krále Leara, jehož motivy v mnohém rezonují s osudem Sira a jeho divadelní společnosti.
Kateřina Nosková