Vsetín – Když se řekne Erich Schön – Kulka, asi jen zlomek obyvatel Vsetína bude vědět, že jde o místního rodáka, novináře, spisovatele a historika, jehož jméno uznávají i daleko za hranicemi naší vlasti. Ve čtvrtek 18. února by oslavil 110. narozeniny, a tak si pojďme připomenout jeho životní příběh, který pro vás zmapoval historik Muzea regionu Valašsko Pavel Mašláň. Více si můžete přečíst na stránkách www.muzeumvalassko.cz.
Začátky v roli úředníka
Erich Schön se narodil jako nejmladší z pěti sourozenců do židovské rodiny manželů Vítězslava a Malvíny Schönových. Vystudoval gymnáziu ve Valašském Meziříčí a poté i obchodní školu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Po absolvování dřevařského kurzu nastoupil na úřednickou pozici do firmy Rudolfa Deutelbauma v Novém Hrozenkově. Zde se zamiloval do mladé manželky svého zaměstnavatele Elly Deutelbaumové rozené Kulkové, kterou si po jejím rozvodu v roce 1938 vzal za ženu.
Za pomoc utečencům do koncentráku
V prvních měsících protektorátu se podílel na ilegálním převádění utečenců přes hranici na Slovensko. Jednu skupinu ale Němci chytli a při výslechu padlo i Schönovo jméno. Následovalo zatčení gestapem a věznění v koncentračních táborech Dachau, Sachsenhausen, Neuengamme a nakonec Osvětim, kde se setkal i s celou rodinou. Hrůzy nacistického věznění nakonec přežil jen on a vyženěný syn Otto, se kterým si oba na počest Elly po válce změnili příjmení na Kulka.
Po válce návrat na Valašsko
Po osvobození se vrátil ke svému původnímu povolání a stal se vedoucím pily v Novém Hrozenkově. Zde se v roce 1947 oženil se svou ovdovělou švagrovou Olgou a o rok později se jim narodil syn Tomáš. Po uchopení moci komunisty se rodina odstěhovala do Prahy, kde Erich získal místo ředitele v dřevařské společnosti Ligna. V té době se ale začaly uvnitř komunistické strany stále více projevovat antisemitské tendence a Kulka byl pro svůj židovský původ ze své pozice sesazen. Syn Otto raději odešel do Izraele, kde se stal historikem na Hebrejské univerzitě.
Pronásledování StB
Erich Kulka se začal stále více věnovat publikační činnosti, v níž popisoval hrůzný život v koncentračních táborech a nacistickou vražednou mašinérii. Zároveň také přednášel a organizoval výchovné kurzy pro židovskou mládež. Díky tomu se ale dostal do hledáčku StB, která v této činnosti viděla sionistické spiknutí. Když přišla v srpnu 1968 invaze vojsk varšavské smlouvy, Kulka na naléhání přátel raději uprchl do Rakouska a následně do Izraele.
Nový život v Izraeli
V nové vlasti se zabýval tématikou účasti českých a slovenských Židů v boji za osvobození Československa, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa a patřil k nejaktivnějším členům Ligy izraelsko-československého přátelství. Nesmazatelnou stopu zanechal i v Americe. V roce 1977 například spoluzaložil Muzeum tolerance Wiesenthalova Centra v Los Angeles, obdržel také čestný doktorát na univerzitě Spertus College of Judaica v Chicagu.
Porevoluční návraty
Po sametové revoluci v roce 1989 se Kulka podílel na obnovení kulturních styků mezi Izraelem a Československem i oživení židovského komunitního života u nás. Nezapomněl ani na rodný Vsetín, kde inicioval výstavbu památníků vypálené synagogy, která byla za jeho účasti slavnostně odhalena 25. října 1992. Erich Schön – Kulka zemřel 12. července 1995 v Jeruzalémě. Na jeho památku byl v roce 2004 odhalen pomník v Muzeu ghetta Terezín.
Jiří Koňařík, propagační pracovník Muzeum regionu Valašsko, p. o.
archiv Muzea regionu Valašsko
