Rožnov – v sobotu 15. února 2020 ožije Dřevěné městečko tradičním masopustním veselím.
   „Návštěvníci se mohou těšit na masopustní obchůzky z  obce Francova Lhota a rožnovské masopustní obchůzky cimbálové muziky Soláň s tanečníky. Hostem bude slovenská folklorní skupina Limbora z Prečína. Po celý den bude hrát dechová hudba Horňané. V Billově chalupě hospodyně nasmaží tradiční „boží milosti“. Na závěr programu vystoupí sbor dobrovolných hasičů z Francovy Lhoty s pásmem pochovávání basy“, uvedl Jindřich Ondruš, ředitel muzea.
   Celý areál provoní výrobky řeznických mistrů. Návštěvnici mohou ochutnat z pestré nabídky zabijačkových výrobků a v laické anketě hlasovat „O nejlepší řeznický stánek“. Z lístků vhozených ve stáncích budou ve 14.00, po vyhlášení výsledků soutěží vylosováni výherci z řad návštěvníků a obdrží uzenou kýtu či šunku.
   Současně se uskuteční 23. ročník soutěže „O nejlepší valašskou klobásku“ a 13. ročník soutěže „O nejlepší valašskou tlačenku“. O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodne pětičlenná odborná porota. Vzorky do soutěže mohou přihlášené firmy nosit v sobotu 15. února od 8.00 do 9.00 na ředitelství muzea.
   „Přijďte poznat tradiční masopustní zvyky na Valašsku a ochutnat zabijačkové speciality,“ pozval do muzea Jindřich Ondruš, generální ředitel.
Vstupenky na akci je možno zakoupit i v předprodeji na pokladnách Sušáku od 6. 2. 2020 v době 9:00 – 15:30 (mimo pondělí). V ceně vstupenky do Dřevěného městečka je vstup na výstavy v objektu Sušák.
MASOPUST
   Tento lidový svátek byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vrcholil v posledních dnech masopustu, kterým se na Valašsku říkalo fašank nebo také končiny. Masopust začínal už svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Typickou součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice - každý kraj byly něčím odlišné, měly svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíralo závěrečnou večerní zábavou, na kterou často zvala muzika vyhrávající na návsi. Zábava byla spojena s pochováváním basy, kdy po parodii pohřbu byla za „velkého“ pláče vynesena basa či figurína ze sálu a slavnostně „pohřbena“. To vše na znamení, že čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se do svých domovů. A život se opět vrátil do klidných kolejí.
Bc. Pavlína Polášková, pracovník vztahů k veřejnosti, Národní muzeum v přírodě