Vsetín – Na zámku Vsetín si můžete až do konce července prohlédnout zajímavou výstavu historických map ze sbírky vsetínského cestovatele Libora Bureše (na snímku). Využili jsme příležitosti a položili mu pár otázek k výstavě i jeho vášni pro sběratelství.
Veřejnost Vás zná hlavně jako sběratele bankovek. Co Vás ale přivedlo ke sbírání map?
„Abych řekl pravdu, necítím se jako sběratel bankovek nebo starých map. Všechno začíná u mé vášně, kterou je cestování. Ani jedna ,sbírka´ není fakticky tou pravou sběratelskou. Nesnažím se shromáždit nějaký ucelený soubor, který by měl velkou sběratelskou nebo dokonce finanční hodnotu. Mapy mě od mládí zajímaly a neviděl jsem v nich pouze na list papíru přenesenou krajinu, ale také dokument doby, ve které vznikly.“
Jak dlouho je sbíráte a co se Vás na nich nejvíce zajímá?
„Mapy sbírám již od mládí, kdy jsem se věnoval orientačnímu běhu a dodnes mám schován například soubor pěti map z největšího orientačního běhu na světě O-Ringen ve Švédsku, kterého jsem se zúčastnil v roce 1995. Historické mapy jsem začal sbírat tak, že jsem si náhodně koupil třeba mapu Islandu, kam jsem jezdil jako průvodce a zajímalo mě, jak byl Island viděn v 17. století.“
Říkáte o mapách, že jsou to malá umělecká díla. Mohl byste to trochu rozvést?
„Podívejte se na ně podrobně, na jejich celkový vzhled, ale také na detailní provedení. To vyžadovalo od autora nejen pokud možno přesné přenesení skutečné krajiny na arch papíru, ale i určité umělecké cítění, protože staré mapy byly často doplněny vedutami (obrazy měst nebo portréty osob – pozn.).“
Jak rozsáhlá je Vaše sbírka?
„Jak jsem předeslal, nepovažuji svou sbírku map za komplexní soubor mapové historie světa, Evropy nebo českých zemí. Opravdu jsem nikdy svoji „sbírku“ nekatalogizoval, takže nesleduji, kolik mám map, ze kterých států nebo území.“
Jak vlastně mapy získáváte, podle čeho vybíráte?
„Opravdu historické mapy z 16. nebo 17. století se občas objevily v některém pražském antikvariátu nebo obchodu se starožitnostmi. V cizině, hlavně v Anglii a Německu, je zájem o historické mapy velký a tak je šance „narazit“ na něco zajímavého větší. Samozřejmě se mapy objevují i na klasických burzách, ale tam už je to otázka peněz a štěstí uspět, takže šance i reálná možnost je minimální. Pro výběr map do své sbírky nemám žádné parametry, a to je to mé „nesběratelství“. Když narazím na mapu, která se mi líbí nebo mě jinak zaujme, tak se o ni zajímám. Ve Washingtonu jsem si třeba koupil historický plán New Yorku, města, které mám rád, abych mohl sledovat, co se všechno změnilo od jeho vydání v roce 1881.“
Máte ve své sbírce nějaké opravdové unikáty?
„Vyloženě unikátní „kousky“ ne, ale jsou mapy, kterých si zvláště cením. Je to třeba Komenského Mapa Moravy, kterou vydal slavný holandský kartograf Johannes Janssonius v roce 1630. Další pro mě vzácnou je mapa Turistické cesty na Valašsku z roku 1949, tedy roku, kdy jsem se narodil). Na její zadní straně najdou pamětníci reklamy všech soukromých obchodů, restaurací a hotelů, které rok po Únoru 1948 ještě stále patřily původním majitelům. A do třetice bych se zmínil o velké nástěnné mapě cestovatelů Hanzelky a Zikmunda s osobním věnováním, které mi na ni napsal pan Ing. Zikmund v roce 2019, kdy mu bylo 100 let.“
Jaké mapy si mohou prohlédnout návštěvníci výstavy na vsetínském zámku?
„Na výstavě jsou mapy od 16. století až do 20. století a výběr bych rozdělil na mapy historického území naší vlasti (Čechy a Morava) a mapy různých území a států světa v jejich historickém vývoji. Výstava má pobavit, poučit a trochu se vrátit do doby, kdy ještě nebyly mobily, nefungoval internet a neexistovaly digitální aplikace map.“
Jiří Koňařík, propagační pracovník Muzea regionu Valašsko
