ROZMARNÉ HOSTINCE VALAŠSKÉ - kniha oceněná CENOU MIROSLAVA IVANOVA jako nejlepší publikace literatury faktu v ČR za rok 2020 v kategorii Regionální dějiny

Byť by název Rozmarné hostince valašské mohl lehce evokovat dojem, že se jedná o román, patří tato kniha do škatulky naučná literatura faktu. Pojednává především o valašských hostincích zhruba od poloviny 19. století do roku 1948, kdy došlo k jejich postupnému znárodňování a mnohé z nich zanikly. První třetina knihy je ale o hostincích v českých zemích všeobecně, o jejich středověkých začátcích, postupném rozvoji a zejména pak narůstajícím významu. Ač to pro mnohé bude znít možná neuvěřitelně, hostince druhé poloviny 19. století sehrály v emancipaci českého národa velmi důležitou roli a jejich kulturní a společenský přínos k formování tehdejší společnosti byl jednoznačný. Do hospody jakožto tolerantního a demokratického místa společenské komunikace dříve chodili všichni, intelektuálové i nevzdělanci, bohatí i chudí, významní i nicotní, géniové i prosťáčci. Pravidelně je navštěvovali jak ti největší velikáni české kultury, tak i koryfejové politického a společenského života.    Čtenář s údivem zjistí, že mnozí z nich nebyli zdaleka takoví svatouškové, jak panuje všeobecné mínění čerpající ze školních učebnic.

Kapitola „Hostince ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Rožnově v 19. a 20. století“ je sepsána výhradně z archivních materiálů a podílel se na ni i významný valašský historik Ladislav Baletka. Jde o informace, z nichž mnohé (např. o rožnovských hostincích) nebyly ještě nikdy zveřejněny. Co hostinec, to celá řada valašských rodin, které je provozovaly nebo vlastnily, včetně jejich osudů, příběhů a historek. Některé jsou veselé, jiné méně. Vůbec ten nejsilnější příběh je o Františkovi Filipovi, obdivuhodném a neobyčejně vitálním jedinci, jenž dokázal překonat i nepříznivý osud, neboť se narodil bez obou horních končetin. Přesto dokázal žít bez podpory, vydělávat si na živobytí a dokonce si v Rožnově pořídil i hostinec.

Publikace obsahuje řadu dosud nepublikovaných unikátních fotografií a to především z Rožnova a Valašského Meziříčí, pro většinu čtenářů ale budou prakticky neznámé i snímky ze Vsetína.
Summa summarum – kniha není určená jen pro obyvatele valašského regionu nebo příznivce hospod, zajímavosti o zaniklém světě pohostinství, minulosti Valašska či další pozoruhodné informace si v ní najde každý milovník historie a literatury faktu.

Zdeněk Kment, autor

Valašsko v područí hákového kříže

Tato kniha je o obyčejném životě lidí v Protektorátu Čechy a Morava, konkrétně na Valašsku. Není ale určena výhradně pro valašské čtenáře, je pro všechny, které zajímají historická fakta z tohoto období našich dějin, neboť stejně jako na Valašsku, se vedlo lidem i jinde v Protekotrátu.

Je to vyprávění o obyčejných lidech žijících v neobyčejné době, z nichž většina se snažila hlavně ve zdraví přežít. O jejich všedních starostech, radostech, strastech, povinnostech apod. A taky o neokázalém hrdinství některých jedinců, za které se metály nerozdávaly. Pamatováno je i na zrádce, kolaboranty a udavače.

Období od Mnichova až do květnového osvobození je zde docela podrobně popsáno nejen z hlediska klíčového vztahu mezi obyvatelstvem a německými vetřelci, od kterého se většina dění odvíjela, ale všímá si chronologicky i událostí na okupaci nezávislých – např. běžné kriminality, různých událostí zahrnujících např. velké požáry, nepřízeň počasí, různé tragické dopravní či jiné nehody, významnější epizody z občanského života apod.

Veškerý text dále uvedený, zahrnující desítky drobných příběhů, je čerpán výhradně z archivních materiálů, kronik, úředních dokumentů, dobového tisku apod. Informace z těchto pramenů jsou tak povětšinou publikovány poprvé. Použita byla samozřejmě i odborná literatura, která však slouží spíše pro usazení těchto regionálních informací do dějinného rámce.

Řeč přijde i na kontroverzní témata není nouze: defétismus československé vlády a selhání Beneše, atentát na Heydricha, partyzáni, Vlasovci, zločiny Rudé armády, odsun Sudetských Němců apod.

Kniha v prodeji

Politický septik a jiné podivuhodné historky (… o kterých jste neměli ani tušení)

Technicky se jedná o sbírku krátkých satirických útvarů, které začaly vznikat už někdy v roce 1995 a velká většina z nich byla postupně otiskována na stránkách různých periodik. Tři z nich byly také přihlášeny do mezinárodní literární soutěže (v roce 2000, 2001 a 2006) a pokaždé s úspěchem (jednou 1. místo, dvakrát čestné uznání + otištění ve sbírce nejlepších soutěžních příspěvků).

Kniha je rozdělena do dvou částí. První, nazvaná Politický septik, je ryzí politickou satirou a mapuje naše politické prostředí od roku 1998 až do roku 2014. Jedná se o soubor fiktivních reportáží - je to mix pravdy, polopravdy, záměrného přehánění a čirého výmyslu, tvářícího se jako skutečnost. Všechny však spojuje jedno - reagují na skutečné události, především aféry našich předních politiků a podobné politické nehoráznosti. „Reportáže“ reagují spontánně na průšvihy našich předních politiků od 90. let až po ty relativně nedávné. Řada těch starších ale musela být dodatečně opatřena vysvětlivkami pod čarou, jelikož lidská paměť je krátká a politiků, včetně jejich prohřešků, mnoho. Text této části knihy je doplněn fotomontážemi.

Druhá polovina knihy nazvaná Jiné podivuhodné historky je složena z podobných fiktivních reportáží (nikoliv už politických) a drobných satir, které by snad šlo zařadit i mezi drobné humorné povídky či fejetony. Nejstarší (jedna z oceněných) pochází z roku 1995. Tato část je doplněna kreslenými vtipy.

Kniha v prodeji

Hříšní lidé města meziříčského a kraje valašského

Kniha se zabývá zločiny a tresty na Valašskomeziříčsku od 16. století do roku 1939, tedy do konce první republiky. Je rozdělena do dvou velkých oddílů. První je věnován období zhruba do začátku 19. století a vedle stručné historie Valašského Meziříčí se věnuje především městskému a hrdelnímu právu, jednotlivým druhům trestné činnosti, středověkému trestnímu řízení, jehož běžnou součástí byly kruté výslechové metody, smolným knihám, popravám atd. Najdeme zde i rozsáhlou kapitolu o valašských zbojnících, z nichž mnozí skončili svou kariéru právě na meziříčském či olomouckém popravišti. Stěžejní je ale druhá část publikace, která se věnuje především kriminalitě na Valašskomeziříčsku ve 20. a 30. letech minulého století. Zahrnuje kapitoly o romské kriminalitě, o meziříčské ženské trestnici, o vězení

Okresního soudu ve Valašském Meziříčí apod. Najdeme zde ale především bohatý výčet trestné činnosti konkrétních lidí pohybujících se mimo hranice zákona. Těchto 20 let je velmi podrobně zpracováno na základě dosud nepublikovaných archivních materiálů. Vycházel jsem především ze dvou místních a konkurenčních periodik vycházejících ve Valašském Meziříčí – „klerikálním“ týdeníku Noviny z pod Radhoště a „pokrokářském“ týdeníku Lubina – a z Moravskoslezského deníku.

Kniha vyprodána

Hospody a jejich historická úloha v české společnosti

Tato kniha není jen povídání o hospodách. Téma světa pohostinství se samozřejmě vine celým textem, nicméně restaurace jsou zde dávány do širších a mnohdy méně známých a nečekaných souvislostí s různými dějinnými událostmi. Proto se i čtenář, kterého hospodské prostředí nijak zvlášť nezajímá, může dočkat řady nových a překvapujících informací. Myšlen je čtenář, který má rád historii a literaturu faktu.

Publikace je rozdělena do tří, respektive čtyř, částí. V nejkratší úvodní kapitole se nejprve krátce seznámíme s dějinami alkoholu, neboť ten je pro existenci hospod skutečně rohodující a je s problematikou krčmy nerozlučně spjat.

Druhá část se věnuje zrodu prvních českých hospod ve středověkých mázhausech a jejich dalšímu rozvoji až do první poloviny dvacátého století. Je zde také zdůrazněn historický význam restauračních zařízení na formování české společnosti.

Třetí oddíl se soustřeďuje na Valašsko od dob jeho kolonizace a zahrnuje např. i slavná valašská povstání, zdejší zbojníky, fojtství, místní zvyky apod. Největší pozornost je ale opět věnována četným valašským šenkům a vývoji valašského pohostinství. Je zde zmíněna celá řada valašských hospod včetně letitých fotografií.

Konečně poslední díl je určen pro valašskomeziříčské patrioty a milovníky historie města. Čtenáři snad uvítají zhuštěné dějiny města zahrnující např. chronologický výčet katastrof, které Valašské Meziříčí postihly apod. Kapitola o valašskomeziříčských hospodách je sepsána výhradně z archivních materiálů, z nichž větší část nebyla dosud nikdy publikována a druhá byla postupně otiskována pouze v novinách ECHO magazín v letech 2000-2002. Text je doplněn archivními snímky.

Kniha vyprodána

Kulturní a společenský rozvoj Valašského Meziříčí v letech 1853 až 1948

Publikace mapuje rozmach národního kulturního a společenského života ve Valašském Meziříčí od roku 1853, kdy ve městě začaly vznikat první čtenářské, vzdělávací a dobročinné spolky. Na čtenáře čekají informace o tělovýchovných jednotách, zájmových uskupeních, lidech sdružujících se na základech stejných zájmů, buditelech hrajících divadlo apod.

Kniha vyprodána

Spolkový život ve Valašském Meziříčí v letech 1900 - 1914

Studie popisuje národní kulturní a společenský život ve Valašském Meziříčí v letech 1900 - 1914

Sen o švihadle aneb lepší už to nebude

Kniha je sestavena ze dvou částí. První obsahuje drobnou humornou prózu odrážející tehdejší společenské události. Druhá se skládá z tzv. fiktivních satirických reportáží reagující na skutečné události, ke kterým došlo buď na celorepublikové, valašské či valašskomeziříčské úrovni. Přestože je děj občas přiváděn až do komického absurdna, pod vrstvou nadsázky lze nalézt vcelku realistický obraz tehdejší (v podstatě i dnešní) společnosti, což už taková sranda není.

Kniha v prodeji pouze v redakci ECHO Valašska